Historické povrchy silnic a cest bývají v rámci péče o stavební dědictví dosud často opomíjeny. Hlavním smyslem památkové ochrany je zachování zádlažby na pomezí Podbezdězí a takzvaného Dubského Švýcarska v původním rozsahu a autentické materiálové podobě. Snáze budou také eliminovány veškeré opravy a případné jiné technické zásahy, které by měly vést k citlivému zachování historické hodnoty. Význam dlážděné cesty posoudilo a návrh ochrany vypracovalo liberecké pracoviště Národního památkového ústavu.

Památkový potenciál bořejovské cesty nebyl dosud adekvátně doceněn. V současnosti ves charakterizuje asi 10 podstávkových domů, kostel sv. Jakuba a roubený objekt fary. Cesta provedená z lámaných kamenů zasazených do pískovcového lože tvoří hlavní osu obce a vede od křižovatky silnice na Blatce směrem na malou náves. Dosud minimálně opravovaný stav komunikace odpovídá podobě přibližně z konce 19. století, materiál tvoří čedič a křemenný pískovec.

V sousedním Ždírci se cesta zachovala na jihovýchodním konci návsi zejména kolem novogotické kapličky s odbočkou severním směrem. I zde převažuje čedičový povrch v kombinaci s tvrdším křemenným pískovcem. Obdobné a málo dochované původní cesty v regionu bývají signovány letopočty na skalních stěnách v časovém úseku od 17. do konce 19. století. Zejména estetická kvalita povrchů spolu s původní zástavbou vytváří identitu a kulturní ráz těchto venkovských sídel.

Informace naleznete na stránkách obce ŽDÍREC.