Západně od Hlavnice stávaly ještě v druhé polovině 20. století nedaleko od sebe dva větrné mlýny. Jmenovaly se podle posledních mlynářů – Raabův a Grossův. Druhý uvedený zasáhl 1. 8. 1960 blesk a mlýn celý shořel.

Větrný mlýn německého typu dnes zvaný Raabův byl původně postaven v roce 1810 v obci Sosnová. V roce 1840 se mlýn přestěhoval na Hlavnický vrch. Poslední mlynář Jan Raab jej získal v roce 1940.

V roce 1973 přešel mlýn již ve špatném stavu pod Správu zámku v Hradci nad Moravicí. O záchranu se postaralo zemědělské družstvo z Kravař na Hlučínsku. V roce 1974 dostal mlýn novou střechu a perutě. Na opravu vnitřního zařízení však nedošlo.

Od roku 1986 se o opuštěný areál zajímala organizace Českého svazu ochránců přírody. Mladí lidé pod vedením MUDr. Milana Hrabánka odvedli do roku 1992 v rámci akce Brontosaurus obrovský kus práce. Položili základy ke skanzenu slezské lidové architektury, opravili stodolu pro výstavní i obytné účely, přivezli tři špýchary a budovali expozici větrného mlynářství na Opavsku. Od roku 1992 až do roku 2010 se táhly restituční spory, než mlýn dostali zpátky potomci posledního mlynáře. Ti práci zastavili a mlýn i ostatní objekty dalších 20 let chátraly. V roce 2010 byl restituční spor rozhodnut ve prospěch rodiny Raabů a nějaký čas trvalo i vyjasnění majetnických vztahů uvnitř rodiny. Dnes už má mlýn jediného majitele – Tomáše Raaba, vnuka posledního mlynáře, který začal s opravami a obnovou celého areálu. Jeho cílem je přivést mlýn opět k životu a vytvořit Slezský skanzen.

V letech 2022–2023 proběhla první část celkové obnovy větrného mlýna, kdy byl zcela odstrojen plášť, provedeno posouzení stavu konstrukcí, částečně nebo zcela vyměněny napadené a staticky narušené prvky kostry a objekt nově opláštěn. Letos budou vyměněny čtyři nosné trámy podlahy prvního patra a formou plomby opraven tzv. dědek a babka, opravena šalanda a schodiště. Dále bude opravena konstrukce střechy a proveden její pokryv šindelem.

Dokončením obnovy stavby dojde k zajištění objektu tak, že bude možné v dalších letech obnovit také technologii včetně lopatek, které ji poháněly. Objekt tak bude moci prezentovat způsoby obživy a stupně technického vývoje v oblasti Opavska na konci 19. století.

Další inspirativní příběhy a rozhovory naleznete v bulletinu MÁME VYBRÁNO, který je přílohou podzimního časopisu PROPAMÁTKY. Ten zasíláme všem členům Klubu PROPAMÁTKY. V tištěné podobě je k dispozici také na úřadech krajů Pardubického, Jihočeského, Královéhradeckého, Plzeňského, Středočeského, Ústeckého, Moravskoslezského, Karlovarského a Magistrátu hlavního města Prahy. On-line lze číst na stránkách www.mamevybrano.cz.

Přečtěte si také další články: