Objev byl učiněn při provádění hydroizolace městských lázní. Kromě základového zdiva současné budovy z roku 1837 a cihlových kleneb z druhé poloviny 19. století doložil výzkum právě základy nejstarších zděných lázní v Teplicích. Objekt z roku 1581 postavil Petr Polsamer. Zatím nejstarší památkou byly dva románské chrliče, které jsou k vidění v expozici muzea.

Objevená zeď má půdorys oblouku, v ní je nika, jež mohla sloužit jako odkládací plocha nebo jako místo pro odpočinek lázeňských hostů. Nález mohou nyní historici srovnat s existujícími plány z 18. století. Archeologové odebrali i vzorky okolní zeminy k rozboru. Ten může pomoci určit i to, jaké květiny v místě lázní rostly. Analyzovat se budou také hlinitá výplň u dna objektu, zlomky keramiky, kousky zvířecích kostí, skořápky od vajíček a další. Právě keramika běžně užívaná k dennímu životu pomáhá k datování jednotlivých vrstev. Nalezené předměty datují archeologové na počátek 14. století.

Co se bude s objevem nejstarší památky na lázeňství dít dál, zatím není jasné. Pracovníci teplického muzea si přejí, aby se pohled na zeď mohl uplatnit z chodníku, ale vzhledem k hloubce nálezu to bude problematické. Lázně Teplice udávají rok 1154 za počátek organizovaného využívání termální vody a královnu Juditu považují za zakladatelku nejstarších funkčních lázní ve střední Evropě.

Více informací naleznete na stránkách REGIONÁLNÍHO MUZEA V TEPLICÍCH.