Úvod akce obstaral průvodce konferenčním dnem Ondřej Šefců s předsedkyní společnosti STOP Andreou Nasswettrovou. Hned po ní se slova ujal statik a přední znalec historických dřevěných konstrukcí Jan Vinař s přehledně historicky laděným příspěvkem s bohatou fotodokumentací. V něm se mimo jiné zaměřil na tepelné vlastnosti hrázděných staveb, funkce a využití rámových konstrukcí, poruchy a opravy nebo povrchové úpravy hrázděných prvků. Následně se rozběhla krátká diskuze okořeněná o přímé osobní zkušenosti tazatelů. V dalším referátu se Martin Novotný zaměřil například na doplňkové trámové konstrukce u hliněných staveb na Hané či trámové věnce ve venkovské architektuře. Popsal kromě jiného náhradní výztuže s analogiemi a celou řadu terénních dokladů.

Zuzana Syrová Anýžová komplexně a po jednotlivých krocích představila klasifikaci hliněných konstrukcí s hojnou řádkou příkladů na našem území včetně jednoho z nejstarších hrázděných domů v Zahrádkách u České Lípy s datací 1683. Věnovala se také omazávkám roubení a jejich povrchové struktuře. První přednáškový blok uzavřel Karel Švec, jenž do nejmenších detailů představil dřevomorku domácí (Sepula Lacrymans). Ta není sice v Evropě původní houbou, má se ale obecně za to, že ji k nám zavlekli Angličané z Indie v době, kdy obecně scházelo dřevo na výrobu námořních plavidel. Jedlá houba na našem kontinentu rychle zdomácněla a působí ze všech dřevokazných hub největší ekonomické škody.

Po přestávce odstartoval druhý blok svým referátem Pavel Šťastný, ve kterém dokonale a v souvislostech precizně popsal i veškeré kladné i záporné aspekty vnitřního zateplování. Následoval příspěvek Lukáše Balíka, v němž zhodnotil přítomnost a chování vody v rozličných stavebních materiálech. Stanislava Beránková zevrubně přiblížila praktickou údržbu památkových obnovených depozitářů a interiérových prostor někdejší prelatury na zámku Metternichů v Plasích.

Michal Flosman se věnoval možnosti zateplení historických konstrukcí za pomoci buničiny z celulózových vláken. Závěr bloku patřil Zdeňku Štefkovi, který přehledně zhodnotil vlhkostní tematiku v mezioborovém kontextu. Nechybělo věcně a srozumitelně pojaté rozebrání chybných technologických postupů.

Jako tradičně bylo aktivní také široké publikum konference. V této souvislosti stojí za zmínku krátké vystoupení Ivany Kopecké z Národního technického muzea, konkrétně oddělení pro preventivní konzervaci. Ta informovala o současném odborném výzkumu v tématech klima v depozitáři, zlepšení podmínek uložení muzejních artefaktů nebo filtrace a rekuperace vzduchu.Účastníci měli dle zvyklostí možnost stažení sborníku semináře v PDF. Další tři odborná setkání STOP, jejichž přesná témata budou brzy konkretizována a zveřejněna, se uskuteční v roce 2026. Jako novinka je také široké veřejnosti k dispozici digitalizovaná knihovna s publikacemi Společnosti STOP.

Program semináře:

  • Kdy, kde a proč se stavěly hrázděné domy? | Jan Vinař, statik, Národní památkový ústav, Generální ředitelství
  • Dřevěné prvky v hliněném zdivu venkovských staveb na Moravě | Martin Novotný, Národní ústav lidové kultury, Strážnice
  • Hliněné omazávky historických dřevěných konstrukcí | Zuzana Syrová Anýžová, Syrový a Syrová, architekti
  • S. lacrymans – dřevomorka domácí nejen v historických budovách | Karel Švec, Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i., Praha
  • Fenomén vnitřního zateplení: možnosti, očekávání | Pavel Šťastný, Remmers, s. r. o., divize Ochrana a sanace staveb
  • Vnitřní mikroklima a jeho údržba | Lukáš Balík, Kloknerův ústav ČVUT v Praze
  • Příklad praktické údržby v reálném prostoru | Stanislava Beránková, Národní památkový ústav, Studijní depozitář mobiliárních fondů, klášter Plasy
  • Použití přírodních izolačních materiálů v konstrukcích historických budov a jejich vliv na mikroklima | Michal Flosman, Ciur, a. s.
  • Příklad praktického návrhu vnitřního zateplení v rámci vlhkostně-sanačních opatření | Zdeněk Štefek, Sarep projekty, s. r. o.