VIA SACRA není poutní cestou v tradičním historickém slova smyslu. Je záměrně vytvořenou stezkou s jasným cílem zcela přirozeného návratu ke starým poutním místům, která byla mnohdy zapomenuta. Jednotlivá zastavení mají svoji vysokou náboženskou, sakrální a historicko-architektonickou hodnotu. To je jejich společným rysem, který je propojuje v jednu smysluplnou duchovní cestu.

Na jedné straně kontinuálně pokračují ve své tradici jako místa pro setkávání věřících, která slouží křesťanům k modlitbám a bohoslužbě. Na straně druhé nabízí prostor, který i vyloženě nenábožensky založeného člověka může svojí atmosférou inspirovat k zastavení a zamyšlení. V neposlední řadě VIA SACRA chce přilákat i běžného návštěvníka bez vysokých nároků, který jen hledá krásná místa k odpočinku a poznání jako běžný turista a rád si přitom od místního průvodce nechá vyprávět dávné a strhující příběhy, jež se vážou k mnohdy velmi pohnuté historii místa uprostřed kulis úžasných barokních staveb.

Stezka VIA SACRA má svůj předobraz v minulosti zdejšího regionu. Je starobylá a zároveň zcela nová. Před staletími byla součástí významné královské obchodní a poutní cesty Via Regia, která vedla přes Horní Lužici, Dolní Slezsko a severní Čechy. Trasa vedoucí mezi Lubání (Lauban) a Kamencem (Kamenz) je zároveň součástí historické svatojakubské cesty z Kyjeva do Santiaga de Compostela. Současná turistická trasa oživuje tyto staré kupecké a poutní stezky.

VIA SACRA vypráví také o tom, jak pomoci zachovat duchovní a historický odkaz našich předků a vrátit alespoň část tohoto kulturního dědictví minulosti opět do povědomí lidí. Zastavení nejsou jen hmatatelnou vzpomínkou na předky a jejich, především barokní, podobu spirituality. Jsou také živým dědictvím, které si v dnešní době nachází nové podoby využití v rychle se měnících společenských kontextech. Lokálně je vyjádřením touhy nalézt si opět své místo na mapě zdejšího regionu. Turisté jsou nabaženi návštěvami po hradech a zámcích, proto se nabídka začíná zaměřovat i jinými směry.

Vedle toho má i další, a sice ekonomický cíl – využít potenciál kraje s jeho bohatstvím a vytvořit koncepci nového autentického turistického produktu, který podpoří skrze cílené marketinkové aktivity místní ekonomiku a cestovní ruch a stane se dobrým tipem pro turisty z celé Evropy. Z těchto a dalších důvodů se proto myšlenka poutní cesty transformovala do konkrétní podoby. Jako nová turistická trasa pro pěší poutníky a cyklisty je postupně budována a propagována v rámci projektu č. 100279636 VIA SACRA – příspěvek k zachování a propagaci společného kulturního dědictví spolufinancovaný z prostředků Evropské unie – Evropského fondu pro regionální rozvoj, Programu spolupráce Česká republika – Svobodný stát Sasko 2014–2020. Na českém území má osm zastavení, které svým návštěvníkům nabízí mnoho nádherných sakrálních památek – kostel Navštívení Panny Marie v Hejnicích, baziliku sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí, kapli sv. Anny v Mnichově Hradišti, Johanitskou komendu v Českém Dubu, Loretánskou kapli v Rumburku, klášter v Broumově, poutní areál v Horní Polici a kostel Nalezení sv. Kříže s barokní zahradou v Liberci.

LIBERECKÉ ZASTAVENÍ VIA SACRA
Celému baroknímu areálu dominuje kostel Nalezení sv. Kříže, který je považován za jediný dochovaný barokní chrám z 18. století v Liberci s cenným původním rokokovým vybavením. Kostel byl postaven v letech 1753–1761 na místě staršího hřbitovního kostela. Hlavní oltář zdobí obraz sv. Heleny od F. X. Palka a dřevěná socha piety Matky Boží Bolestné z roku 1506. Nad sakristií je umístěna Kopschova knihovna, tedy první veřejná knihovna v Liberci. Stavební materiál poskytl zdarma kníže Filip Gallas, vnitřní vybavení nechali zhotovit na své náklady cech soukeníků, rodina hraběte Gallase a další dárci.

Přímo v zahradě se tyčí zrestaurovaný mariánský sloup z dílny významného sochaře Matyáše Bernarda Brauna, postavený jako poděkování za záchranu před morem roku 1680. Samotný barokní morový sloup pochází z roku 1717 a původně stával na dnešním Sokolovském náměstí. Při přestavbě náměstí byl přemístěn ke kostelu Nalezení sv. Kříže. Sloup je zdoben sochami světců sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána, sv. Šebestiána, sv. Rocha a Panny Marie. Památku v roce 2018 opravil restaurátor Radomil Šolc. Dále zde návštěvník nalezne křížovou cestu z roku 1760; původně stála na Keilově vrchu. Roku 1760 byla cesta přenesena do barokní zahrady u kostela Nalezení svatého Kříže. V letech 1854–1855 bylo upravováno okolí kostela a obrazy na dřevě byly nahrazeny obrazy malovanými na plechu. Ty se ale brzy poškodily, proto byly v roce 1887 vystřídány měděnými obrazy. Křížová cesta byla posvěcena 28. září 1888. V roce 1982 obrazy opět obnovil Petr Hartig z Liberce.

V rohu zahrady se nachází kaple Božího hrobu z roku 1772 jako kopie kaple stojící uprostřed Chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě. Kaple byla dlouhá léta v havarijním stavu, v minulém roce prošla kompletní přestavbou a nyní už z dálky září novotou. Mariánský sloup byl restaurován z výše zmíněného projektu, na opravu Božího hrobu přispěly svými prostředky statutární město Liberec a Liberecký kraj.

Další informace ke stezce Via Sacra najdete na www.via-sacra.info.

Další inspirativní příběhy a rozhovory naleznete v Bulletinu MÁME VYBRÁNO, který je přílohou podzimního časopisu PROPAMÁTKY. Ten zasíláme všem členům Klubu PROPAMÁTKY. V tištěné podobě je k dispozici také na Magistrátě města Liberec nebo na úřadech Pardubického, Zlínského, Jihočeského, Královéhradeckého a Středočeského kraje, on-line lze číst na stránkách www.mamevybrano.cz.

Čtěte také: