Po celé Evropě je do seznamu Evropského dědictví zapsáno již 68 míst. V Česku mezi ně patří olomoucký Přemyslovský hrad, odkazující na kulturní a společenský význam moravských biskupů a arcibiskupů, a Arcidiecézní muzeum, zámek Kynžvart s Ligou míru (diplomatickým setkáním iniciovaným kancléřem Metternichem), meziválečná sídliště – pražská osada Baba a brněnská Nová kolonie – a čtyři cisterciácké klášterní krajiny v Plasích, Velehradě, Vyšším Brodě a Žďáru nad Sázavou.

Označení Evropské dědictví nesou místa, která mají jak lokální a národní význam, tak zasahují historicky a kulturně do širších evropských souvislostí. Charakter památek a pamětihodností je široký, od archeologických nálezů, dějinných milníků až po umělecké, technické nebo podmořské památky postihující dobu od pravěku až po současnost. Od gotických klášterů a kostelů, barokních knihoven, současných muzeí, hudebních škol a síní až po památníky připomínající oběti první a druhé světové války.

Síť památek je založená na profesní spolupráci a propojování. Na bohatých zkušenostech, které kulturní instituce jednotlivých zemí mají a mohou je sdílet na evropské úrovni. Profesní skupiny se věnují kulturnímu managementu, restaurování uměleckých sbírek, práci s publikem nebo způsobům financování.

Nová výzva do národního kola označení Evropské dědictví je otevřena. Své přihlášky můžete zasílat až do 15. listopadu 2026. Noví nositelé označení Evropské dědictví budou slavnostně oznámeni v průběhu roku 2027.

Více informací o označení Evropské dědictví najdete na stránkách NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU, jenž je garantem označení Evropské dědictví za Českou republiku. Zpráva byla připravena v rámci mediální spolupráce.