Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
TŘEBÍČ | Hned po Jeruzalémě jsou židovské památky města od roku 2003 jedinými, které byly samostatně zapsány na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Při jejich obnově a novém využití je proto radnice velmi aktivní.
A tak i letos se město znovu přihlásilo do památkové soutěže o nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových zón a mětstských památkových rezervací. Tu vyhlašuje Národní památkový ústav od poloviny 90. let s cílem podpořit programy regenerace, vyzdvihnout pozitivní příklady a zviditelnit města, která byla v tomto ohledu nejaktivnější. Třebíčská radnice přihlásila tyto židovské památky: obnovení historického průchodu k bazilice ze Žerotínova náměstí, opravu židovského domu a zřízení expozice v Blahoslavově ulici čp. 77, opravu domu a adaptaci na hotel Josef 1699 v Blahoslavově ulici čp. 23. Radnice vystupuje jako koordinátor a přihlašuje památky v majetku města i soukromých subjektů. Vedle těchto památek město sehnalo také kupce na bývalý krankenhaus, kde by měly vzniknout nové byty.
Centrum židovského bydlení a hotel
V Blahoslavově ulici se obnova týká hned dvou židovských domů. Jeden je už po rekonstrukci, druhý na opravy teprve čeká. V prvním s čp. 77 vzniká centrum židovského bydlení. Na obnovu tohoto zpustlého památkově chráněného domu získala radnice dotaci 10 milionů korun. V přízemí je dobový židovský obchod, tzv. kvelb, se starou pokladnou, kde si budou moci lidé koupit například židovský chléb a jiné pečivo. V patře bude k vidění typický židovský byt. Ten má dvě kuchyně. V jedné se totiž vařily jen masité pokrmy a nádobí se nesmělo použít na přípravu jiných jídel. V obou pak budou kuchyňské předměty na přípravu košer pokrmů a v bytě bude jakýsi provozní nepořádek, aby měli návštěvníci pocit, že rodina byt jen na chvíli opustila. V domě pak bude ještě společenská místnost v půdních prostorách, kde by se měly odehrávat interaktivní pořady pro děti, které se tak hravou formou budou seznamovat s židovskou kulturou. Centrum židovského bydlení disponuje exponáty ze soukromých sbírek, stejně jako z Židovského muzea v Praze, se kterým úzce spolupracuje. Do muzea, které je otevřeno od začátku února 2011, bude možné nahlédnout i z ženské galerie Zadní synagogy, která je s domkem spojená. V synagoze také funguje infocentrum a je otevřené celoročně.
Druhou památkou v Blahoslavově ulici, která na svou záchranu teprve čeká, je dům čp. 23 s barokním jádrem a klenbou s lunetami, se zbytkem černé kuchyně a snad i mikve (rituální lázně). Pozoruhodný objekt sloužil v minulosti zčásti jako chudobinec a později jako sirkárna. Od roku 1983 ale není obývaný a velmi zpustl. Adaptovat by se měl na hotel s názvem Josef 1699.
Stezka opět spojila baziliku a ghetto
Za téměř 12 milionů korun nechala radnice obnovit staletý průchod mezi židovskou čtvrtí a bazilikou. Z toho téměř osm milionů tvořila dotace z Evropské unie. Dvě stě metrů dlouhá stezka tak znovu spojila dvě třebíčské památky UNESCO, židovské ghetto a románsko-gotickou baziliku svatého Prokopa. Prastará stezka začíná u finančního úřadu na Žerotínově náměstí, vede částečně pod hradbami a také sklepením středověkého halapartníkova domku, který byl součástí opevnění. Turisté půjdou pohodlně po novém dláždění a vedle sebe uvidí i původní dlažbu. Nakonec vyjdou u prostoru za apsidou baziliky, projdou Rajskou bránou a dorazí na její nádvoří. Místní si novou zkratku pochvalují a tvrdí, že ulehčí cestu jak jim, tak turistům. Obnovený historický průchod usnadní cestu do centra i obyvatelům ze čtvrtí Podklášteří a Nehradov. Do obnovení stezky museli totiž lidé chodit po rušné ulici 9. května, kde je velmi úzký chodník.
Ve zchátralém krankenhausu budou nové byty
Obnovy se dočká i bývalá židovská nemocnice, zvaná krankenhaus, která má nového majitele. Stala se jím firma Kapucín, jejíž zastupitelé schválili prodej domu za 601 tisíc korun. Původní navrhovanou cenu radních dva miliony korun však zastupitelé smetli ze stolu. Své rozhodnutí zdůvodňovali vysokými náklady, které bude muset nový majitel do domu vložit na jeho rekonstrukci. Odhadem to mají být desítky milionů korun. Firma Kapucín už má zkušenosti s obnovou památek v židovském ghettu a v krankenhausu má záměr vybudovat nové byty, případně studentské koleje.
Špitál čili krankenhaus nechala postavit židovská obec v roce 1852 jako obecní nemocnici pro 24 pacientů. V minulém století se z něj stal činžovní dům, patřil radnici a postupně ho vybydleli nepřizpůsobiví nájemníci. Než se jich město zbavilo, zůstala z krankenhausu zdevastovaná ruina.
V centru Třebíče na levém břehu řeky Jihlavy, mezi bývalým benediktinským klášterem a městem, se rozkládá památka UNESCO – zachovalé rozlehlé židovské ghetto s dvěma synagogami a jedním z největších židovských hřbitovů v českých zemích. Třebíčské ghetto Zámostí představuje nejzachovalejší židovskou čtvrť nejen v České republice, ale zřejmě i v Evropě. Zahrnuje 123 domů, 2 synagogy, dvě hlavní ulice, nábřeží a nesčetné množství uliček, průchodů a prostranství. Společně s nedalekou románsko-gotickou bazilikou sv. Prokopa a jedním z nejkrásnějších a nejlépe udržovaných židovských hřbitovů na Moravě bylo ghetto v Třebíči v roce 2003 zapsáno do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
