Na hradu Gutštejn dokončili stabilizaci zdiva

Ministerstvo kultury poskytlo v letech 2009 až 2011 na jeho rekonstrukci téměř 5,1 milionu korun, další statisíce korun provozních prostředků vydal Národní památkový ústav. Nejrozsáhlejší práce za 2,4 milionu korun se dělaly v loňském roce, uvedl vedoucí oddělení archeologie Národního památkového ústavu Petr Sokol.

„Památka je díky svému umístění a krajinnému kontextu považována za nejromantičtější hradní zříceninu západních Čech, čemuž odpovídá i její obliba mezi turisty. Během posledních desetiletí však některé, zejména vyšší partie zděných konstrukcí, například koruny zdí a záklenky oken, zanikaly před očima,“ dodal Sokol. Objekt, kde byly cedule „zákaz vstupu“, nešlo uzavřít, protože je v těžko přístupné krajině.

Stabilizace většího rozsahu byla zahájena v roce 2009. Loni se dotkla všech částí zříceniny včetně koruny jinak nepřístupného bergfritu, hlavní dominanty hradu. Byla zpevněna vrchní část zdí, doplněno zdivo, položen souvislý drnový pokryv zpevněných korun a restaurovány plochy původních omítek. „Důraz byl kladen na zachování co největší míry autentičnosti a podobnosti materiálu,“ vysvětlil Sokol.

Součástí zříceniny tak zůstaly i zdravé borovice v prostoru hradního jádra a jalovce na koruně bergfritu, tedy charakteristické prvky Gutštejna, vnímané generacemi návštěvníků. „Loňské zásahy se dotkly hlavně severní stěny severního paláce, sousedního bergfritu, jižního paláce, sklepa, hradby východního nádvoří, objektů jižního parkánu a parkánové hradby stavěné na prudkém skalnatém svahu,“ uvedl Sokol.

Při práci v horní části hlavní věže zdokumentovali plzeňští odborníci památkové péče dochované části unikátního trámového roštu pocházejícího z 20. let 15. století a doplnili dendrochronologický průzkum dřevěných prvků, tedy kůlů lešení, zhlaví stropních trámů a překladů okének, datující stavební úpravy do konce 80. let 15. století.