Hrázděné stavby představují významnou, i když u nás méně rozšířenou kapitolu tradičního stavitelství. Jejich konstrukční principy, historická hodnota i estetický přínos jsou nesporné, avšak péče o ně bývá náročná, neboť chybí dostatek odborných informací, zkušených řemeslníků i vhodných technologií. Seminář se pokusí účastníky seznámit s uceleným pohledem na tento stavební fenomén. Představí historický vývoj hrázdění od jeho počátků v Evropě po jeho rozšíření na naše území, vysvětlí základní konstrukční a materiálové principy a ukáže specifické regionální podoby v českém prostředí. Zvláštní důraz bude kladen na konstrukční principy, funkce a vlastnosti, na nejčastější poruchy, vliv vlhkosti a biologické degradace i na vhodné a tradiční materiálové výplně.

Významným aspektem ovlivňujícím životnost konstrukcí je přítomnost a chování vody ve stavebních materiálech, jež je zásadní měrou ovlivňováno působením prostředí, v němž se konstrukce nachází. S přítomností vody musíme vždy počítat a věnovat pozornost predikci jejího očekávaného chování a vzájemného chemicko-fyzikálního ovlivňování stavebních materiálů. Vlhkost se do stavby nedostává pouze zvnějšku. Velmi významným zdrojem zavlhčení, které ničí nejen materiál stavby, ale i skladované artefakty, je kondenzující vzdušná vlhkost. Zaznít by tak měly odpovědi na následující otázky: Jak předcházet kondenzaci a vysoké relativní vlhkosti? Jaké soudobé využití je pro stavbu vhodné, jaké již riskantní? Co jsou podstatné vlastnosti, které určují možný způsob využití, jak se chovat k různým typům konstrukcí?

Voda se do konstrukcí kontinuálně dostává jednak otevřenou cestou, tedy přímou dotací z okolí, jednak v konstrukcích „vzniká“ vlivem teplotně-fyzikálních procesů. Jejich intenzita je též zásadně ovlivňována působením okolního mikroklimatu. Seminář se zaměří rovněž na popis možných forem mikroklimatu v historických budovách a popsána budou základní kritéria jejich hodnocení. Na řadu přijdou dále praktické příklady možných forem péče o vnitřní mikroklima v prostorech historických objektů. Řeč bude také například o možnostech zásahu do teplotně-fyzikálních procesů uvnitř zdiva formou vnějších opatření, jmenovitě vybraných forem uplatnění zateplení či aplikací různých povrchových úprav. Hlavní otázkou tvořící pilíř druhého seminářového bloku se stane záležitost prospěšnosti uplatněných opatření vůči zachování historické hodnoty památkových objektů.

Seminář je určen pracovníkům památkových ústavů, státní správy a územních samospráv, správcům památkových objektů, restaurátorům a konzervátorům, architektům a projektantům, studentům a učitelům odborných škol a dalším zájemcům o ochranu památek.

Seminářem provede tradičně jeho památkový garant Ondřej Šefců. Odbornými garanty akce jsou Andrea Nasswettrová, Lukáš Balík a Pavel Šťastný.