Úvod akce tentokrát obstaral za chybějící předsedkyni společnosti STOP Andreu Nasswettrovou průvodce seminářem Ondřej Šefců. Hned po něm se slova ujala Radka Bukovjanová s prakticky laděným příspěvkem s bohatou fotodokumentací. V něm se mimo jiné zaměřila na materiálovou podstatu topidel, kamnové korpusy, historický původ topidel, přístupy k památkově chráněným kamnům, statiku a evidenci kachlových korpusů, degradaci keramiky nebo poškození způsobená nevhodnými úpravami. Kromě mnoha náležitostí spojených s obnovou zdůraznila přednášející nutný mezioborový přístup v širokém tématu keramických materiálů. Následně se rozběhla krátká diskuze okořeněná o zkušenosti tazatelů.

V dalším referátu se Kateřina Tesařová zaměřila například na spektrum možností restaurování a rekonstrukcí historických kamen, instalaci elektrického topného tělesa a na technologické postupy při řešení jednotlivých problémů. Popsala mimo jiné procesy čištění, zpevňování, petrifikace, odsolování kachlů, odstraňování druhotných zásahů, lepení prasklin a výrobu nedochovaných částí.

Sylva Antony Čekalová komplexně a po jednotlivých krocích zhodnotila obnovu národopisných kachlových kamen od Willyho Russe. Ta vznikla na objednávku města Cheb v letech 1941–1944. Během války byla konfiskována a roku 1947 převezena na hrad Loket, kde byla v roce 1952 postavena v rytířském sále. Po roce 1970 došlo k jejich rozebrání a uložení ve sklepeních hradu spolu s uhlím. Chebské muzeum památku získalo v roce 1983 a o 10 let později se postavila v kasematech na chebském hradě, kde stála, až do jejich nedávné rekonstrukce. Nyní jsou umístěny v chebském muzeu.

Po přestávce se moderování semináře zhostila Alexandra Kloužková a současně představila svůj referát o raně novověkých kachlích, které pocházely ze záchranných archeologických výzkumů z let 2003–2011 souvisejících s obnovou a úpravou dvou hradčanských paláců (Salmovského a Schwarzenberského) pro výstavní účely. Jedná se o unikátní velkoformátové kachle a část zeleně glazovaných střepů tvarově různorodých kachlů.

František Oujiří zevrubně popsal vznik, vývoj a rozvoj soudobých keramických obkládaček. Detailně ukázal rozdílnost současného a dřívějšího keramického střepu a náležitosti současné výroby replik. Program zakončil Petr Miklíček s tématem zahrnujícím náročný proces výroby a restaurování keramických interiérů ikonické vily Tugendhat. Účastníci nebyli ochuzeni například o popis výběru zhotovitele kopií takzvaných klopených hran specifických obkládaček od firmy RAKO. Přednášející popsal dále mimo jiné zajímavé momenty osudů slavné stavby. Konkrétně přiblížil ochranu onyxové dekorativní příčky dřevěným bedněním, díky kterému byl tento vzácný dekorativní prvek v období německé okupace zachován a zachráněn.

Účastníci měli jako tradičně možnost stažení sborníku semináře v PDF. Další odborné setkání STOP s názvem 31 let v památkové péči se uskuteční 27. listopadu. Jako novinka je také široké veřejnosti k dispozici digitalizovaná knihovna s publikacemi Společnosti STOP.