Můžete ve stručnosti přiblížit historii mlýna a jaká byla vaše cesta k jeho záchraně?

Jeho dějiny známe podle záznamů o prodejích mlýna už od roku 1590 a patří tedy k nejstarším mlýnům. Až do roku 1870 byl dřevěný a nová stavba se zachovala prakticky beze změn. Roku 1930 došlo k rozsáhlé modernizaci, kdy byla dvě vodní kola nahrazena Francisovou turbínou a mlýnské kameny válcovými stolicemi a mlýn se tak mohl označit jako automatický, umělý či amerického typu. V roce 1945 došlo ke znárodnění a objekt byl osídlen volyňskými Čechy, kteří ještě zhruba 10 let mlýn a pekárnu provozovali. Na rozdíl od naprosté většiny ostatních mlýnů v pohraničí, které se nedochovaly, byl tento obydlen, ležel uprostřed obce, a tak se zachoval i s původním vybavením. To je v Sudetech naprostý unikát. Je to také důvod, proč jsem se okamžitě rozhodl, že jej zachráním.

Které etapy obnovy byly doposud nejsložitější?

Těžká byla první fáze, kdy jsem nevěděl, kde a jak začít a také kde sehnat kvalitní a znalé řemeslníky. Mlýn jsem hned nechal prohlásit za kulturní památku, protože si to jeho unikátnost zaslouží. Postupně jsem získal kontakty na místní kvalitní řemeslníky a přes památkáře kontakt na šikovného restaurátora, který mi napřed opravil turbínu a pokračuje v dalším strojním vybavení. Krize přišla i po čtyřech letech, kdy bylo vše v rozdělaném stavu, ucpala se kanalizace od záchodu a nové zárubně v přízemí napadla dřevomorka. Dva roky jsem taky sháněl někoho, kdo mi obnoví šablonovou výmalbu v parádním pokoji.

Co vše se zatím podařilo a které kroky vás čekají?

Obytná část je prakticky hotová a vybavena původním nábytkem. Obnovena je pec na chleba, v které bych chtěl začít péct. Turbína se točí, protože zůstal zachován náhon Pekelského potoka, což se většině dochovaných mlýnů nepoštěstilo. Čeká mě obnova fasády a mlýnského vybavení. Tam ještě nejsem rozhodnut, do jakého stavu je uvedu. Mlýn už mlít nebude, neb to nedává žádný smysl. Práce se dá vymyslet ještě mnoho a je jen na mně, do jaké fáze to dovedu. Základ je, že to důležité se zachránilo. Také ještě nemám konečnou představu o účelu. Nebude sloužit k bydlení ani ke komerčnímu pronájmu. Vše je zde uvedeno do stavu jako před 100 lety, a tak se odpojil plyn a topí se v kamnech a na těch se může ohřát voda na mytí. Asi to směřuje k něčemu jako živé muzeum.

Daří se na obnovu čerpat finanční příspěvky Ministerstva kultury nebo jiné formy podpory?

Každým rokem žádám o příspěvky od Ministerstva kultury a Karlovarského kraje. Některé roky nedostanu nic, protože se šetří, ale většinou příspěvek dostanu a je to pro mne především morální vzpruha, že na to nejsem úplně sám. Památkáři vidí, že se snažím zachránit, co se dá, a tak s nimi nemám problém.