Klášter Kladruby za víc než 90 milionů korun opravil nový konvent

Stěžejní byla rozsáhlá rekonstrukce krovů, střech a části fasád, a to s využitím původních technologií. Památka má zpět svůj barokní vzhled, navíc lidem nově zpřístupní prostor rajského dvora pro kulturní akce.

„Svým významem a rozsahem je dokončená stavba největší akcí obnovy památkových objektů ve správě plzeňského památkového pracoviště. Před zahájením akce v roce 2004 byl objekt ve velmi špatném stavu, místy havarijním," řekl David Růžička z plzeňského pracoviště Národního památkového ústavu.

Původní barokní krovy a střechy poničil v roce 1875 velký požár, zastřešeny pak byly provizorně. „Západní křídlo mělo sice střechu celou, ale s poškozenou krytinou, ta na severním křídle byla provizorní a neměla barokní tvar, dalšímu křídlu chyběla střecha 40 let,“ uvedl kastelán Milan Zoubek. Část krovů byla navíc napadena dřevomorkou. Památka postavená zřejmě podle projektu Kiliána Ignáce Dietzenhofera tak dostává zpět barokní vzhled. Odborníkům pomohla dochovaná dokumentace i zpracovaná studie zastřešení.

Opraveny byly i fasády kolem rajského dvora a hlavního východního průčelí, jimž předcházely podrobné průzkumy. „Návratem k původním barokním proporcím došlo k rehabilitaci trojice vstupních portálů v hlavním průčelí,“ uvedl David Růžička. Součástí prací byly i dílčí rekonstrukce a restaurování kamenických a štukových prvků, slunečních hodin, sochařské výzdoby atiky hlavního průčelí, dvojice soch vstupního portálu a měděných tepaných chrličů.

Podle kastelána nyní klášter začne shánět peníze na postupné opravy interiérů a zpřístupňování objektu, jižní a západní křídlo nového konventu je totiž zatím bez využití. V severním křídle je část prohlídkové trasy a ve východním se nachází expozice knihovny a archivu rodu Windischgrätzů, která je také součástí prohlídkového okruhu. „Už od 1. června chceme veřejnosti zpřístupnit dvůr, budeme na něm pořádat kulturní akce. Dosud využíván nebyl,“ dodal kastelán Zoubek.

Klášter Kladruby, který vloni navštívilo kolem 18 tisíc lidí, založil již na počátku 12. století kníže Vladislav I., současná podoba pochází z 18. století. Nejpozoruhodnější součástí areálu je kostel vystavěný v intencích takzvané barokní gotiky. Na jeho přestavbě se podílel Jan Blažej Santini-Aichel, který navrhoval i vybavení interiérů.

Více informací naleznete na stránkách KLÁŠTERA KLADRUBY.