V Holešově otevřeli opravenou kovárnu s malým muzeem kovářství

„Nástroje a vybavení kovárny jsou instalovány tak, aby příchozí měli pocit, že je kovárna stále využívána a kovář pouze před chvílí někam odešel,“ uvedl ředitel Městského kulturního střediska Holešov Pavel Chmelík. Návštěvníci si tak mohou prohlédnout třeba velký měch, který přiváděl do výhně vzduch a zvyšoval teplotu ohně. Raritou je pak tajná chodba, jejíž vchod se nachází přímo pod výhní. Vede směrem k protějšímu hostinci U Cabiša, ale po několika metrech končí a dále je zasypaná.

Chodba je však osvětlena a je v ní instalováno zrcadlo tak, aby návštěvníci kovárny do ní mohli nahlédnout. V bočním přístavku, kde dříve bývalo skladiště, jsou umístěny další předměty a informační panely, které mapují historii černého řemesla v Holešově. Jsou tam i ukázky práce uměleckých kovářů, kterým dominuje čerstvě zrestaurovaný hodinový stroj z věže holešovského zámku. „Je starý asi 200 let a skládá se ze 137 dílů,“ uvedl Chmelík.

Poslední část expozice ukazuje místa, kde dříve kovář a jeho rodina žili. Lidé si mohou prohlédnout lidovou jizbu i komoru. Protože se Holešov nachází na etnografické hranici Valašska a Hané, jsou tam představeny předměty lidové kultury právě z těchto dvou regionů.

Stará panská kovárna stávala na místě vedle zámku od roku 1550. Rod Zemanů, podle nichž je nazývána, ji získal v roce 1847. Posledním kovářem rodu byl Emil Zeman, který do kovárny docházel ještě v roce 1953. Poté pustla a uvažovalo se o demolici. Ujali se jí však turisté, objekt se v roce 1958 stal památkou a podařilo se jej uvést do stavu, který umožňoval další užívání.

Kovář tam působil až do letošního března. Návštěvníci si opravený objekt a malé muzeum mohou prohlédnout do konce září denně mimo pondělí od 09 do 17 hodin, od října do dubna pak pouze o víkendech.