„Na Seznam památek by se měly dostat postupně i ostatní vily. Podle odborníků patří ke špičce nejen ve městě, ale i v celostátním měřítku,“ informoval Vlastimil Staněk z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu. Gartner vyprojektoval stavby pro nejvýznamnější olomoucké průmyslníky. „Každá z nich je jedinečná, ale v kontextu Vídeňské ulice, která byla po zbourání olomoucké pevnosti v poslední třetině 19. století považována za exkluzivní rezidenční místo, tvoří směrem do městských sadů jednotný celek,“ uvedl Staněk. Podotkl, že se vily dochovaly v téměř autentické podobě, a to včetně interiérů.

Architekt Jakob Gartner domy vyprojektoval v různých historizujících stylech: od novogotiky přes novorenesanci až po novorokoko. Kulisovitá průčelí jsou členěná kombinacemi balkonů, lodžií, štítů, teras, vysokých střech a bohatého štukového dekoru. „Pro Olomouc má osobnost Jakoba Gartnera zásadní význam ‒ podílel se na současné tváři města tím, že realizoval urbanistickou koncepci Camilla Sitteho,“ uvedl Staněk. Gartner se podepsal například na podobě Ústavu pro vzdělávání dívek hraběte Pöttinga v Olomouci, spořitelně v Radniční ulici ve Šternberku, nájemního a obchodního domu U Tří kohoutů v Brně. Jeho synagogy se nacházely zejména ve Vídni a téměř po celé Moravě, v původní podobě se však žádná nedochovala.

Ministerstvo kultury vzhledem k rozsahu návrhu na prohlášení za památku rozdělilo celý soubor na jednotlivé vily. Jako první z navržených staveb byla prohlášena kulturní památkou vila ve Vídeňské ulici čp. 2 postavená v roce 1895 ve stylu německé renesance pro Eduarda Hamburgera, dlouholetého předsedu olomoucké židovské obce. Podle odborníků jde o nejhodnotnější a nejhonosnější dílo ze všech pěti vil. Na zapsání na Seznam památek čeká rovněž vila postavená ve stylu pozdní severské renesance pro Wilhelma Briesse, vila ve stylu baroka s prvky rokoka pro jeho zetě Josepha Bermanna, ale také vila v novogotickém stylu pro Ignáce Briesse nebo vila postavená v novorokokovém stylu pro Hanse Passingera.