Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Máte rádi kvalitní obsah? Zapojte se do komunity čtenářů tohoto webu a podpořte jeho další rozvoj.
ČESKÁ REPUBLIKA | Šest židovských památek, především synagogy a rabínský dům, bude opraveno za peníze z evropských zdrojů. Projekt s náklady 150 milionů korun navazuje na revitalizaci desítky památek židovské kultury, jejichž obnova skončila v roce 2014.
„V další fázi budou opraveny židovské památky v Plzni, Čáslavi, Písku, Rychnově nad Kněžnou, Neveklově a v Polici u Jilemnice,“ sdělila Veronika Vároši z odboru komunikace Ministerstva pro místní rozvoj. Ministerstvo je garantem Integrovaného operačního programu, z něhož plynou peníze i na obnovu kulturního dědictví. Stejně jako v minulém projektu půjde i v tom novém o vzorovou obnovu památek, jež budou poté sloužit jako společenská centra.
„Díky podpoře ze strukturálních fondů vznikne centrálně koordinovaná a metodicky řízená síť šesti oblastních center židovské kultury tvořená významnými židovskými památkami, ve kterých budou kulturní a vzdělávací akce,“ uvedla ministryně Karla Šlechtová. Projekt Deset hvězd, během něhož se v uplynulých pěti letech opravilo deset lokalit, zahrnoval Úštěk, Jičín, Brandýs nad Labem, Plzeň, Březnici, Novou Cerekev, Polnou, Boskovice, Mikulov a Krnov. Celkové náklady byly 282 milionů korun, Česká republika z toho zaplatila 15 procent. Opravilo se šest synagog, v nichž vznikly stálé expozice, které umožňují seznámit se s židovskou historií a judaismem v autentickém prostředí.
Zástupci Federace židovských obcí, která byla garantem projektu, tvrdí, že navzdory době nacismu a komunismu, kdy mnoho židovských památek zaniklo, představuje soubor více než 60 synagog, 350 hřbitovů a dalších objektů historický poklad, který zřejmě nemá v Evropě obdobu. Nejvíce synagog v českých zemích vzniklo v 19. století, kdy zdejší židovské obyvatelstvo provázela emancipace v mnoha oblastech života. Společenské změny se projevily v dosud největším hospodářském, kulturním a populačním rozkvětu židovské komunity, který našel odezvu i v intenzivní výstavbě synagog. Již v 50. letech v mnoha obcích a městech vyrůstají první velké chrámy, v poslední třetině 19. století a na počátku 20. století se budovaly honosné synagogy na nových třídách velkých měst a průmyslových center.
Velká část z nich byla vypálena během pogromu za takzvané křišťálové noci v listopadu 1938, po nacistické okupaci českých zemí v březnu 1939 nebo po deportaci židovských obyvatel do koncentračních táborů v roce 1942. Synagogy poničily i závěrečné boje druhé světové války. Po roce 1945 mohlo být obnoveno jen několik málo náboženských obcí ve velkých městech. Téměř 300 synagog zůstalo nevyužitých, chátraly nebo byly využívány k jiným účelům. Opravovat se začaly až v 90. letech. Bohoslužbám nyní slouží pouze Staronová, Vysoká, Španělská a Jubilejní synagoga v Praze, synagogy v Děčíně, Plzni a nově postavená synagoga v Liberci. Křesťanským církvím slouží dalších 25 synagog.