Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Máte rádi kvalitní obsah? Zapojte se do komunity čtenářů tohoto webu a podpořte jeho další rozvoj.
Publikováno
08. 04. 2016Rubrika
Opravené památkyTémata
PRAHA | Nově zrekonstruované varhany v kostele Stětí sv. Jana Křtitele v Dolních Chabrech požehná 9. dubna od 15 hodin při mši svaté kardinál Dominik Duka. Nástroj z roku 1904 byl opraven v roce 2015 z podnětu Občanského sdružení na ochranu památek v Dolních Chabrech.
Oprava od pražského varhanáře Filipa Turchicha zahrnovala čištění celého nástroje, konzervaci proti dřevokaznému hmyzu, opravu poškozených dílů, připojení nového tichoběžného varhanního motoru, regulaci a naladění. Diecézní organolog Štěpán Svoboda, který na opravu nástroje dohlížel, k výsledku prací říká: „Po uskutečněné opravě a údržbě bude nástroj sloužit po několik dalších desetiletí. Stačí jen málo – na varhany často hrát a věnovat jim základní péči – čistit je, ladit a kontrolovat, zda je nechroupe červotoč.“
Varhany nebo alespoň positiv (malý nástroj bez pedálu) doprovázel bohoslužby v dolnochaberském kostele již na konci 17. století. Varhan nových či použitých bylo do kostela od té doby pořízeno několik. Ty poslední s celkem šesti rejstříky, které byly nedávno opraveny, vestavěla do štíhlé trojdílné skříně v roce 1904 varhanářská firma Rejna a Černý z Královských Vinohrad. Za první světové války byly varhany dekretem centrální vídeňské komise z 10. října 1918 uchráněny od rekvizice prospektových cínových píšťal z hudebně-technických důvodů. V druhé polovině 20. století byl ovšem k měchu varhan připojen podomácku vyrobený motor. Tento pokus poškodil vzduchovou soustavu a nástroj vyřadil z provozu. Nehrající stroj byl napaden červotočem a začal chátrat.
Filiální kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Praze je významnou románskou památkou. Nevelká stavba z 12. století leží na mírném návrší v místech původního jádra vesnice, kde se rozevírá Draháňské údolí vedoucí k Vltavě. Kostel obklopuje kamenná zeď se starobylou zvonicí. Archeologickým průzkumem bylo zjištěno, že na místě dnešního kostela stály tři starší sakrální stavby – nejstarší dřevěná stavba snad z počátku 11. století, malý kostelík čtvercového půdorysu vzniklý v průběhu 11. století a nakonec na přelomu 11. a 12. století rozsáhlá rotunda. Se svým průměrem přibližně 12,5 metru byla dolnochaberská rotunda po svatovítské rotundě na Pražském hradě ve své době druhou největší rotundou u nás. Historiky umění jsou vysoce ceněny románské nástěnné malby pokrývající vnitřek apsidy objevené při opravách kostela v roce 1905.
Více informací o neziskové organizaci Občanské sdružení na ochranu památek v Dolních Chabrech naleznete v KATALOGU SLUŽEB.