Klášter Na Slovanech zvaný také Emauzy založil Karel IV. na konci roku 1347 a výstava, která provede návštěvníky celým klášterem, je dalším příspěvkem Akademie věd k letošnímu 700. výročí Karlova narození. Ukazuje faksimile vzácných rukopisů i model kláštera v jeho středověké podobě. Potrvá do 21. listopadu. Podle historičky umění Kláry Benešovské z Ústavu dějin umění Akademie věd patřilo založení kláštera Na Slovanech k nejvýznamnějším fundacím Karla IV. Ten do něj pozval z Chorvatska mnichy sloužící římskou – západní liturgii v církevní slovanštině, psané hlaholským písmem. Václav Čermák ze Slovanského ústavu Akademie věd doplnil, že česko-chorvatské vztahy ve 14. století byly dlouho neznámým jevem. Karel IV. povolal mnichy ze severní Dalmácie.

Výstava těží z provázanosti místa a jeho dějin. Expozice provede návštěvníka prostory kostela, ambitu a přilehlé císařské kaple i kapitulní síně. V někdejším skriptoriu je představen vývoj slovanského písemnictví kláštera a jeho dopad na české a chorvatské písemnictví. Vystaveny jsou faksimile hlaholských textů, mimo jiné i proslulého Remešského evangeliáře, která je podle Václava Čermáka jedinou, jež vznikla přímo v prostorách kláštera. Remešský evangeliář je text z 11. století uložený v katedrále v Remeši a podle legendy na něj při korunovaci přísahali francouzští králové. Ručně kolorovaná faksimile pochází z konce 19. století.

Další část výstavy se věnuje unikátnímu cyklu nástěnných maleb v klášterním ambitu a v císařské kapli. Malby vznikly na konci 60. a počátku 70. let 14. století a jsou dílem anonymního malíře zvaného Mistr Lucemburského rodokmene, který dříve pracoval na Karlštejně. Cyklus nemá svým rozsahem a ikonografickým programem v Evropě obdobu.

Více informací naleznete na stránkách EMAUZSKÉHO OPATSTVÍ.