Roztříštěnost někdejší „metropole Sudet“ byla výzvou několika fotografům, aby nahlédli každý po svém na město, které svou kůži nedává zadarmo. Na výstavě mohou návštěvníci poznat známá i méně známá zákoutí Liberce v osobitém fotografickém pojetí. Postindustriál, čtvrtě v poločasu rozpadu a přerodu, přízračná a rozbitá mapa místa s všedním životem v ulicích. K vidění jsou fotografie Pavly Bernardové, Michaela Čtveráčka, Jany Hunterové, Jiřího Jiroutka, Ivana Rouse, Lubomíra Slavíka, Ibrahima Al Sulaimana, Petra Šimra, Romana Machka, Jiřího Nováka a Martina Votavy. Každý autor doprovodil svoji práci krátkým vysvětlujícím komentářem.

Například Jiří Jiroutek má na výstavě snímky z Papírového náměstí, které patří mezi ostudná místa v centru města. Na jedné fotografii je zachycen kontrast staré rozpadající se budovy, moderní satelitní antény a parkovacího automatu. „Pro mě je to důležité i z pohledu, že je to kousek od radnice, kde prochází spousta turistů. Tady jste o 200 metrů dál vzdušnou čarou a jste v úplně jiném čase, místě, náladě, atmosféře,“ uvedl Jiří Jiroutek.

Netradiční je ztvárnění kostela sv. Máří Magdalény od Michaela Čtveráčka, kde hlavní roli hrají dveře. Fotograf Petr Šimr zase zachytil nevlídné zákoutí, které je spojnicí Tatranské ulice a honosné třídy 1. máje. Další jeho snímek zachycuje, jak město hyzdí billboardy. „Když třeba jedete tramvají, je to hrozný pohled podívat se ven. Nevidíte nic než jen reklamy, bannery, billboardy, které vůbec výtvarně neladí se stavbou, na které jsou,“ uvedl Petr Šimr.

Výstava V kůži Liberce bude poslední akcí před uzavřením muzea, které čeká rozsáhlá rekonstrukce za 100 milionů korun. Objekt zůstane zavřený až do listopadu 2019. Stavební úpravy by měly zajistit bezbariérovost expozic, ale také lepší podmínky pro uchovávání sbírek. V projektu se našly peníze i na zrestaurování sbírkových předmětů, jako jsou plakáty, hodinový stroj z věže nebo cestovní toaletní potřeby maršála Radeckého.

Více informací naleznete na stránkách SEVEROČESKÉHO MUZEA V LIBERCI.