Správu této platformy mají na starost Archeologické ústavy Akademie věd České republiky v Praze a Brně. Infrastruktura souhrnně zpracovává a zpřístupňuje výsledky terénních výzkumů i další informace o archeologických lokalitách a dává je k dispozici veřejnosti. Na jejich digitalizaci obě instituce pracují soustavně již 30 let.

Významnými mezníky na této cestě se paradoxně staly dvě katastrofy: zaplavení ústavu při pražské povodni v roce 2002 a požár mikulčické archeologické základny v roce 2007. Snaha o nápravu škod dovolila shromáždit prostředky i velké množství energie pro nový začátek a přinesla obrat v přístupu archeologů k informačním technologiím. Díky tomu se podařilo vybudovat digitální výzkumnou infrastrukturu Archeologický informační systém České republiky. Ta je svým celonárodním charakterem a šíří nabízených nástrojů unikátní i v evropském měřítku. Od roku 2016 je zapsána ve vládní Cestovní mapě pro velké výzkumné infrastruktury České republiky a postupně je budováno nejen její počítačové, personální a organizační zázemí, ale především datový obsah.

Nyní je infrastruktura připravena nabídnout své služby nejširšímu publiku. Jádrem je Archeologická mapa České republiky, hlavní nástroj agendy a sběru informací o archeologických výzkumech. S ní se na denní bázi setkává nejen odborná veřejnost, ale také kdokoli, kdo plánuje zásahy do krajiny, například stavební činností. Zájemce o archeologii pak jistě potěší, že dokumentace z archeologických výzkumů je zveřejňována v digitálním archivu. V něm je dnes možné procházet desítky tisíc dokumentů, například terénní a letecké fotografie, výzkumné zprávy či mapy a plány lokalit. Především pro výletníky je určen Archeologický atlas České republiky, webový i tištěný průvodce po vybraných lokalitách.

Platforma podporuje myšlenku, že pokud mají být moderní technologie plně využity a archeologie má přinášet odpovídající prospěch veřejnosti, je nutno informace o památkách otevřeně sdílet.