Historické dřevěné konstrukce a prvky nejen původně církevních staveb jsou důležitým dokladem řemeslné zručnosti a estetického cítění našich předků. Podstatnou úlohu hrála důkladná znalost materiálu – jednotlivých typů dřeva. Nejvhodnější materiál pro konkrétní využití byl v mnoha případech kácen přímo na míru v předem pečlivě vybraných lokalitách. Během údržby a ochrany památek mnohdy vyvstává otázka, zda je nutné nahrazovat například krovové konstrukce napadené dřevokaznými škůdci novými prvky nebo zda je možná sanace a zachování autentické historické hodnoty.

Během fáze obnovy byl na nových dřevěných konstrukcích, vyměněných a protézovaných krovových trámech, podbití, záklopu použit Bochemit QB Profi. Na původních konstrukcích, trámech vazby a stropním podbití došlo k aplikaci přípravku Bochemit Plus I. 

Příklad užití prostředků BOCHEMIT:

  • BOCHEMIT QB Profi | střešní řezivo, podlahová prkna, obkladové lišty, konstrukční řezivo, obklady, střešní řezivo se zvýšeným rizikem kondenzace vodních par
  • BOCHEMIT Plus I | dřevo napadené dřevokazným hmyzem, jako například vzácné dřevěné konstrukce, dřevěné starožitné předměty (ředění lihem)
  • BOCHEMIT Opti F+ | střešní řezivo, podlahová prkna, obkladové lišty, konstrukční řezivo, obklady, střešní řezivo se zvýšeným rizikem kondenzace vodních par – účinné i proti dřevomorce
  • BOCHEMIT Forte Profi | dřevěné základy, pilíře, sloupy elektrického vedení, zvukové bariéry, dětská hřiště, mostní konstrukce, železniční pražce

Fara v Sebranicích je zmiňována již k roku 1255, kdy byla pod patronátem rajhradských benediktinů. Starobylý dřevěný objekt, v němž působili od 16. století luteránští kněží, postupně zpustl. Proto si vystavěli rekatolizovaní sebraničtí farníci za finanční pomoci svobodného pána Jana Theodora z Imbsenu, kunštátského patrona kostela, faru novou, ve stylu barokního zámečku. Stavba s parkem a zahradním takzvaným lusthauzem se stala v 18. a 19. století ozdobou vesnice. Nejrůznější modernizující zásahy během konce 19. století a první poloviny 20. století nebyly pro objekt příliš devastující. Od 80. let 20. století, kdy byly provedeny poslední, nepříliš ohleduplné stavební úpravy, však fara chátrala. V neutěšeném stavu zůstala v posledních letech, kdy celý areál od církve získala obec s cílem především využít rozsáhlé pozemky v developerském projektu. Necitlivá výstavba dětského hřiště a domů v blízkosti fary před několika lety degradaci původně nádherného objektu s areálem dovršila. Od roku 2019 je památka v rukou současného vlastníka, který ji postupně příkladně rekonstruuje.

Zpráva z Katalogu služeb vznikla v rámci mediální spolupráce s redakcí portálu PROPAMÁTKY. Reference, dokumenty, certifikáty a další informace naleznete na stránkách společnosti BOCHEMIE, a. s., která je odborným partnerem portálu.