Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
PRAHA | Kostel Nejsvětějšího srdce Páně na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad by se mohl stát památkou UNESCO. O jeho zapsání na seznam chce usilovat společně Česko a Slovinsko, řekla ČTK starostka Prahy 3 Vladislava Hujová.
Vinohradský kostel by měl být součástí nadnárodní nominace společně s dalšími stavbami významného slovinského architekta Josipa Plečnika. Výsledek jednání lze podle mluvčího Ministerstva kultury Jana Cieslara očekávat nejdříve za dva roky. Plečnikův kostel je podle odborníků jednou z nejvýznamnějších sakrálních staveb 20. století na území České republiky. V létě se stal národní kulturní památkou. O jeho zapsání na seznam světového kulturního dědictví usilovala Praha 3, na jejímž území leží, již v roce 2005. Nyní podle Cieslara snahu oživilo Slovinsko. To chce mezi památky zapsat celý soubor Plečnikových staveb.
Ministerstvo kultury nyní Slovincům navrhlo, aby se setkali experti obou zemí. "Setkání by mělo být v Praze, a to i vzhledem k českým zkušenostem a úspěšnosti našich nominací. V současné době čekáme na reakci ze Slovinska," sdělil ČTK mluvčí. Dodal, že nadnárodní nominace jsou v poslední době trendem. Zároveň mají větší šanci na úspěch. "Hodnotná Plečnikova díla se nalézají například i v Rakousku, a je tedy možné, že i to se do případné nominace zapojí," dodal Cieslar. Koordinátorem jednání, která jsou na úplném počátku, by podle něj mělo být vzhledem k architektově původu Slovinsko. Kdy by se případně kostel mohl dostat na seznam UNESCO, zatím není jasné. "Pokud by šlo vše naprosto hladce a bez jakýchkoliv problémů, lze výsledek této nelehké práce v podobě připravené nominace čekat nejdříve za dva roky," dodal.
Některá pražská Plečnikova díla již na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO jsou, a to v rámci historického jádra Prahy. V Česku je v současné době na seznamu UNESCO zapsáno celkem 12 památek, v Praze je v něm celé historické centrum.
Josip Plečnik se narodil 23. ledna 1872 v Lublani. Studoval ve Vídni a poté byl profesorem na lublaňské univerzitě. Do Prahy přijel v roce 1911 a nejprve tu působil jako pedagog. Později přijal nabídku prezidenta T. G. Masaryka a stal se hlavním architektem Pražského hradu, což Plečnik považoval za největší poctu. Za odborníky mimořádně vyzdvihovanou práci údajně nevzal ani honorář. Podílel se i na úpravách letního prezidentského sídla v Lánech. Později se Plečnik začal plně věnovat práci v rodné Lublani, kde nejenom vybudoval školu architektury, ale především výrazně ovlivnil urbanistické řešení tohoto města. Zemřel 7. ledna 1957.
