Kniha odhaluje příběh ulice, kterou si oblíbila brněnská buržoazie

Na základě podrobného archivního výzkumu, při němž autoři nalezli velké množství informací stejně tak jako dosud nepublikovaná vyobrazení, vyšly již nevelké monografie o výše uvedených ulicích. Osvědčený badatelský tým opřený zejména o pracovníky památkového ústavu Pavlu Cenkovou, Aleše Homolu a Matěje Kruntoráda přizval tentokrát Martina Martina Šolce, kolegu z Metodického centra moderní architektury. Společně vytvořili pozoruhodnou publikaci mapující vznik a vývoj ulice Hlinky, která patřila v prvních letech 20. století k jedné z významných výkladních skříní brněnské architektury.

Dlouhou historii komunikace, jež se proměnila z obyčejné cesty na úpatí Žlutého kopce ve vyhledávanou rezidenční lokalitu brněnské buržoazie, popisuje precizně podaný úvod. V něm je připomenuta nejstarší venkovsky působící zástavba, ve které se však od 18. století začaly objevovat první elegantní či veřejné budovy, jako jsou letohrádek hraběte Antonína Arnošta Mittrowského či později vystavěné lázně využívající nedaleké řeky Svratky.

Předměstská krajina se zahradami, vinohrady na úpatí kopce a roztroušenými usedlostmi doznala během rozvoje města ve 2. polovině 19. století značných změn. Ulici začala lemovat souvislá zástavba doplněná od roku 1870 linkou koněspřežné dráhy vedoucí až k vozovně u mostu přes Svratku. Snazší dosažitelnost proměnila okolí Hlinek na vyhledávané místo, na němž začaly vznikat zajímavé a mnohdy značně velkoryse řešené stavby iniciované investory z řad brněnských podnikatelů a buržoazie.

Novým budovám musela ustoupit venkovská zástavba postupně nahrazovaná historizujícími, secesními i eklekticky řešenými domy, mezi nimiž se po roce 1900 začaly objevovat také budovy ovlivněné modernou a později i funkcionalismem. 

Na nedalekých parcelách si nechala vystavět své paláce a vily také řada podnikatelských rodin židovského původu, mezi nimiž vyniká například dům Jonase a Liny Löw-Beerových (Hlinky 104), vila podnikatele Johanna Blocha (Hlinky 120) či palácově působící nemovitost Jonase a Johanny Karpelesových s rozsáhlou zahradou na úpatí Žlutého kopce (Hlinky 86).

O lukrativnosti zdejších pozemků snad nejlépe svědčí skutečnost, že si zde svůj dům vybudoval na zdejší technice i Ferdinand Hrach (Hlinky 106), prominentní brněnský architekt a profesor. Architektonicky rozsáhlé a stylově různorodé stavby pak doplňují velmi kvalitní budovy navržené předními brněnskými představiteli meziválečné architektury – Ernstem Wiesnerem, Evženem Škardou a Bohumilem Babánkem.

Význam prostoru Hlinek neztratil nic na atraktivnosti ani v současné době. Na rozdíl od 19. století a 1. poloviny století následujícího se však tento zájem projevuje zejména negativně. Ulice Hlinky je přístupem současných developerů z hlediska památkové péče jednou z nejvíce ohrožených částí Brna. Projevuje se to zejména v cílené likvidaci a bourání zajímavých historických budov, které nepovažuje současné stavitelství a lobby s ním spojená za nijak důležité.

Podstatnou část publikace proto tvoří i katalogová hesla staveb zaniklých, pohříchu hodnotných staveb, jejichž zkáze nedokázaly zabránit ani nedávné protesty Národního památkového ústavu. O dílčím úspěchu občanské společnosti se dá hovořit u neorenesanční vily na Hlinkách čp. 40, kterou se nový majitel rozhodl zbourat kvůli výstavbě osmipatrového polyfunkčního domu. Sousedé se však protivýstavbě tohoto domu, který by nahradil původní dvoupatrovou vilu, postavili, podali odvolání a krajský úřad jim dal za pravdu.     

Skvělý počin památkářů, který odkryl nevšední kus brněnské historie a architektury, můžete získat, stejně jako předcházející díla edice v sídle Národního památkového ústavu na náměstí Svobody 8 v Brně. Brožura rozhodně stojí zato a s ní i řada dalších publikací, jež si můžete v budově prohlédnout a zakoupit. Případně jsou všechny brožury zdarma ke stažení na stránkách brněnského pracoviště Národního památkového ústavu.

V rámci série portrétů ulic se letos připravuje k vydání ještě publikace o lokalitě Veveří. Na příští rok plánují autoři výstavu v brněnském Metodickém centru moderní architektury spojenou s katalogem.