Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Národní památkový ústav vydal u příležitosti dokončení rozsáhlé obnovy publikaci Panský dům, zahrada a zbrojnice v Českém Krumlově. Nový titul poprvé komplexně zpracovává vývoj jednoho z nejpozoruhodnějších areálů v historickém jádru renesančního města.
Kniha nabízí nejnovější souhrnný pohled na vývoj panského sídla od středověkých počátků až po současnou etapu péče o kulturní dědictví. Autorský tým ve složení Jiří Bloch, Sylva Dobalová, Karel Kašák, Roman Lavička, Jiří Olšan, Kristina Popelka a Vítězslav Prchal zkoumá areál v širokých souvislostech – z pohledu památkářů, archeologů, historiků umění i odborníků na historické zahrady. Zaměřil se přitom na nové poznatky z výzkumu a nedávné obnovy bývalého rožmberského vdovského sídla.
Výklad doplňují poznatky z písemných pramenů, které přibližují život někdejších majitelek a majitelů tohoto výjimečného sídla.
Vznosný panský dům se z měšťanského dvora začal rodit již v 90. letech 15. století, kdy jej Rožmberkové využívali jako rekreační a reprezentační letohrádek. „Z této fáze se dochovala pozdně gotická část krovu a především unikátní dvoulodní sál se dvěma středovými kamennými pilíři,“ uvádí Roman Lavička, spoluautor knihy z Národního památkového ústavu.
V polovině 16. století byl objekt přestavěn na renesanční palác vdovského sídla Anny z Rogendorfu – výrazné osobnosti evropské renesance, bývalé dvorní dámy královny Anny Jagellonské a ovdovělé matky posledních Rožmberků. Po ní zde pobývala její dcera Eva z Rožmberka, manželka hrdiny protitureckých bojů Mikuláše Zrinského.
Součástí areálu byla i panská zahrada „pro potěchu srdce a ku prospěchu zdraví“, jejíž krásy v roce 1600 oslavil latinskou básní rektor evangelické školy Johann Brachmann. Ještě větší ohlas vzbudila rozlehlá renesanční panská zbrojnice, kterou Petr Vok z Rožmberka budoval v době narůstajícího tureckého nebezpečí. „Trojkřídlá budova poskytla prostor pro ambiciózní militarizační program, jenž neměl v tehdejších českých zemích obdoby,“ dodává další z autorů knihy Vítězslav Prchal.
V průběhu 17. a 18. století se areál postupně proměnil a jeho významnou část začal vyplňovat pivovarský provoz. Obnova v letech 2021–2023 však historickým stavbám vrátila jejich hodnotu i půvab a přinesla řadu nových poznatků o architektuře, umění a každodennosti renesančního Krumlova.