Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Máte rádi kvalitní obsah? Zapojte se do komunity čtenářů tohoto webu a podpořte jeho další rozvoj.
STŘEKOV (ÚSTÍ NAD LABEM) | Poslední exemplář parní vodárny se dvěma ocelovými nádržemi o objemu 100 metrů krychlových byl prohlášen za kulturní památku Ministerstvem kultury 19. ledna 2012. Ministerstvo se při rozhodnutí opíralo mimo jiné o dobrozdání předních odborníků na historii železnic.
Železniční stavba typická pro dobu provozu parních lokomotiv vyrostla při výstavbě dráhy vedoucí po levém břehu Labe. Střekovská parní vodárna byla postavena dle normalizovaného projektu pro vodárny první třídy, které pro investora stavby Rakouskou severozápadní dráhu navrhoval architekt Karl Schlimp, význačný reprezentant vídeňské architektonické školy. Proslul především návrhem dnes již zbořeného pražského nádraží Praha Těšnov, které bylo označováno za nejkrásnější nádraží střední Evropy.
Střekovská stavba je jedna ze dvou kompletně dochovaných parních vodáren v Česku a ve své třídě pak úplně posledním exemplářem. Unikátnost památky podtrhuje historik Milan Sýkora: „Pokud je Národnímu technickému muzeu známo, je vodárna z tohoto období jako technický celek v takto úplném stavu již dochována pouze v tomto předmětném místě.“
Před čtyřmi roky začal renovovat památku Zdeněk Dundr ze Zubrnické muzeální železnice. „Maznice, cedulky, měřáky – zkrátka všechno, co bylo z mosazi, bylo ukradené, ale hlavní součásti parního stroje zůstaly pohromadě, jen válec měl prasklinu, jak v něm přes zimu zmrzla voda. To jsme opravili, chybějící části se nám podařilo poshánět. Celý objekt jsme vyčistili, tak abychom ho mohli ukazovat návštěvníkům,“ popsal záchranu památky Zdeněk Dundr, topenář, který se o víkendech baví coby topič lokomotiv v železničním muzeu v Lužné u Rakovníka. Po několikaměsíčním úsilí se mu podařilo dokonce parní stroj uvést do provozu.
Bližší informace o občanském sdružení 400/27, které na internetových stránkách shromažďuje informace o podobných stavbách z různých okresů, a o sdružení Zubrnická muzeální železnice naleznete v KATALOGU SLUŽEB.