Nádraží patří spolu se školami, sokolovnami, farami, bankovními a spolkovými domy či úřady do skupiny veřejných staveb, které mají z nejrůznějších důvodů svá nejlepší léta za sebou. Tyto stavby vznikaly hlavně v druhé polovině 19. a první polovině 20. století a typická je pro ně vysoká architektonická i technická kvalita, často doplněná kvalitními uměleckými díly. Spolu se současnými požadavky na co nejnižší energetickou náročnost budov a standardy jsou tyto stavby mnohdy likvidovány a nahrazovány budovami utilitárními a nudnými. Důsledkem jsou nenahraditelné ztráty kulturněhistorické i společenské. Nádraží byla prvním svědkem odchodu lidí do velkého světa, svědkem každodenní rutiny pracujících i výletníků, ale i odchodů do války či transportů smrti. Nádraží jsou nositeli identity místa, do kterých se vtiskl obraz velkých i malých dějin. Pokud si těchto hodnot naše společnost neváží automaticky, nezbývá, než se snažit o památkovou ochranu těchto budov, abychom si vlastní společenské hodnoty stihli uvědomit.

Jaký názor mají generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda, zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček a spisovatel Jan Štifter? Odpovědi všech dotazovaných účastníků ankety jsou k přečtení v LETNÍM ČÍSLE ČASOPISU PROPAMÁTKY 2024.