Jaký byl čtrnáctý ročník konference Dějiny staveb v Nečtinech?

V roce 2000 se uskutečnila v Nečtinech konference, kterou uspořádal plzeňský Klub Augusta Sedláčka jako vzpomínku na prvního předsedu Josefa Milera. Jelikož se konference setkala s velice dobrým přijetím u laické i odborné veřejnosti, vznikla tak tradice každoročních setkání nad problematikou stavební historie a dokumentace stavebních památek. Kromě členů Klubu Augusta Sedláčka a členů dalšího pořadatele, kterým je Sdružení pro stavebněhistorický průzkum, konferenci pravidelně navštěvují zájemci z řad pracovníků státní památkové péče a také kolegové ze Slovenska.

Program konference, které předsedal Karel Kibic, byl letos tematicky členěn do pěti sekcí. Tradičně se zahajovalo sekcí Hrady, zámky, tvrze moderovanou Janem Anderlem. Vedle příspěvku přibližující kavkazské obranné věže v Gruzii zaujaly referáty Jana Beránka o průzkumu zámku v Červené Řečici, Jiřího Slavíka o velké věži zámku v Náchodě, Jiřího Varhaníka o trezorech v hradních věžích či referát Radima Vrly, který představil nové poznatky o pozdně gotické podobě věže zámku v Kroměříži. Sekci věnovanou městům vedl David Merta a své příspěvky v ní přednesli Jan Anderle o loubí na náměstí ve Žluticích, Dana Linhartová o Národním domě v Karlových Varech či David Merta a Marek Peška o průzkumech domů na jihlavském náměstí.

Poslední páteční sekcí byla Lidová architektura, kterou vedl Karel Foud. Studentský příspěvek přednesený Václavem Fantou zavedl účastníky do českých kolonizačních vesnic v rumunském Banátu. Další referáty se věnovaly lidové architektuře v Líšině, Starém Kníně či Mravíně u Vysokého Mýta. V závěru páteční části konference zazněl velice přínosný referát Františka Václavíka o automatických mlýnech bratří Winternitzových. Na základě poznatků, které přinesl stavebněhistorický průzkum, byly naznačeny různé možnosti interpretace této prvořadé stavby architekta Josefa Gočára.

Sobotní část konference otevřela sekce věnovaná církevním stavbám. Předsedal jí Jan Beránek a zazněly v ní příspěvky o zahradě broumovského kláštera Miloše Buroně, náhrobnících nalezených při archeologickém průzkumu v klášteře Teplá Jakuba Krčka nebo referát o synagoze v Budyni nad Ohří Miroslava Nového. Sekci věnovanou různým stavbám a metodice vedl Miloš Solař. Jiří Bláha seznámil účastníky s dalšími poznatky o autenticky zachovaných omítkách a sgrafitech v areálu zámku v Telči. Referát Miroslava Kolky a Ivana Peřiny se věnoval dokumentaci a průzkumu rybníkářských děl na Českolipsku a Michal Patrný přiblížil výsledky průzkumu funkcionalistické budovy bývalých Elektrických podniků hlavního města Prahy.

Bližší informace k jednotlivým referátům, především plánová a obrazová dokumentace, byla prezentována v panelárně, kde se také mimo jiné odehrávaly večerní neformální diskuze. Rovněž bylo vydáno zvláštní číslo Hlásky, zpravodaje Klubu Augusta Sedláčka, které se věnovalo právě probíhající konferenci v Nečtinech. Letos byla Hláska rozšířena o praktický jmenný rejstřík konferencí za roky 2000–2012. Hlavním výstupem konference je sborník příspěvků. Vydaná řada sborníků představuje v rámci České republiky zásadní soubor informací o aktuálním stavu poznání konkrétních lokalit a objektů a také o metodice stavebněhistorického průzkumu.

Organizátoři konference, v čele s neúnavným Petrem Mikotou, připravili na neděli exkurzi, která letos zájemce zavedla do kostela a zámku ve Štědré, do Toužimi a do kláštera v Teplé. Nezbývá než konstatovat, že i čtrnáctý ročník konference byl úspěšný a lze se těšit na další sborník s texty jednotlivých referátů doprovázených bohatou obrazovou dokumentací.

Bližší informace o dění v oblasti dokumentace stavebních památek lze získat na stránkách SDRUŽENÍ PRO STAVEBNĚHISTORICKÝ PRŮZKUM. Více informací o jednotlivých ročnících setkání v Nečtinech naleznete na stránkách konference DĚJINY STAVEB.

Mediálním partnerem konference Dějiny staveb 2013 je internetový portál PROPAMÁTKY.