Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Máte rádi kvalitní obsah? Zapojte se do komunity čtenářů tohoto webu a podpořte jeho další rozvoj.
PRAHA | Zbytky zdiva, které dokládají existenci dominikánského kláštera ze 13. století, našli archeologové při výzkumu v Klementinu. Nalezli také tři studny, pozůstatky kamenných domů nebo část trativodu z 16. až 17. století.
Záchranný archeologický výzkum je součástí revitalizace Klementina, která trvá už několik let. V zimě se přesunul do suterénů pod západním křídlem bývalé jezuitské koleje a do sklepního traktu mezi Studentským a Révovým nádvořím. V základech barokní stavby byly objeveny části kleneb či ostění oken, které pravděpodobně pocházejí z konstrukcí středověkého kláštera odstraněného při výstavbě Klementina. „Význam nálezu spočívá především v tom, že se jedná o první hmotný doklad tohoto kláštera, o němž jsme dosud věděli pouze z písemných pramenů,“ uvedl k nálezu vedoucí archeolog Jan Havrda. Nálezy dokládají i výstavnost gotické stavby, jež ve své době představovala jednu z nejvýznamnějších pražských církevních institucí.
Při výzkumu byly také odkryty četné zbytky středověké a raně novověké zástavby, která byla odstraněna při výstavbě této části areálu v roce 1654. Kromě pozůstatků kamenných domů byly odkryty tři středověké studny, z nichž některé později sloužily jako odpadní jímky. Nejvýznamnějším nálezem v těchto prostorách byla lineární zděná konstrukce vystavěná románskou technikou. Zdivo je dobře dochováno včetně původních stavebních detailů. „Jedná se o unikátní architektonickou památku náležející ke skupině pražských profánních románských staveb, které představují nejstarší horizont kamenné architektury na území pražské památkové rezervace a jejichž památková hodnota je nesporná,“ uvedl Havrda.
Archeologové někdy při výzkumech dokážou i odhadnout činnosti, kterými se středověcí měšťané zabývali. „Nálezy četných slitků barevných kovů i objev části výrobního prostoru tak umožnily doložit existenci kovolitecké dílny. Doposud bylo kovolitecké pracoviště známo pouze z východní partie areálu Klementina,“ líčí Jan Havrda. V západním křídle byla odkryta část trativodu patrně z období 16. až první poloviny 17. století, z něhož se dochovaly rozměrné pískovcové desky, které původně tvořily dno kanálu a později byly využity v rámci skladby podlahy barokního Klementina. Jedná se o pozůstatky jednoho z nejstarších kanalizačních systémů v Praze.
Více informací naleznete na stránkách NÁRODNÍ KNIHOVNY.