Budou mít i památky své pedagogy?

Cílem bylo debatovat o průběžných výsledcích projektu Vzdělávací role Národního památkového ústavu: Edukace jako klíčový nástroj zkvalitnění péče o kulturní dědictví České republiky a o dosavadních zkušenostech správců památkových objektů ve správě Národního památkového ústavu s plánováním, realizací a hodnocením edukačních programů. Právě otázka, zda mají mít i památky, podobně jako muzea a galerie, své pedagogy, byla jednou z těch, která v sále nejvíce rezonovala.

„Edukace na památkách ve správě ústavu není novou záležitostí. Na řadě objektů se ale v minulosti o výchovu a vzdělávání skrze kulturní dědictví snažily především jednotlivé skupinky nadšenců,“ uvedla Martina Veselá, ředitelka Národního památkového ústavu v Telči, která je zároveň hlavní řešitelkou zmíněného projektu. „Na koncepčním řešení, které by mělo celorepublikový přesah a přispělo ke zkvalitnění nabízených programů, však začal ústav pracovat teprve před dvěma roky. Díky Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity Ministerstva kultury bylo možné přizvat ke spolupráci pracovníky pedagogických fakult v Praze a Brně a vnést tak do rozvoje edukace odborné hledisko, kterým ústav primárně nedisponuje,“ vysvětlila dále ředitelka Veselá.

„Nadšenci na památkových objektech se až příliš často zaměřují na úspěch konkrétních programů, které nabízejí svým návštěvníkům, ale ztrácejí ze zřetele širší kontext,“ pojmenoval jedno z úskalí edukace na památkách Tomáš Wizovský, kastelán státního hradu a zámku v Bečově nad Teplou, který si podobnou zkušeností také prošel. „Řečeno vojenskou terminologií: zapomínají, že nejprve je třeba chápat smysl a mít rozmyšlenou strategii a teprve potom je možné pilovat taktiku. Proto bylo tak důležité, že se v rámci projektu podařilo vytvořit na našich objektech a odborných pracovištích sedm regionálních edukačních center, jejichž koordinátoři mají společnou vizi i cíle a při tvorbě a realizaci edukačních programů navzájem úzce spolupracují,“ dodal kastelán Wizovský.

„Už po prvním roce ověřování koncepčního přístupu k edukaci na památkových objektech se ukazuje, že je třeba začít vážně uvažovat o roli památkových pedagogů,“ reagovala na prezentaci zkušeností, které ve svých příspěvcích představili jak regionální koordinátoři edukačních center, tak účastníci diskuzních kulatých stolů z řad kastelánů, Hana Havlůjová z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Seminář uspořádal Národní památkový ústav ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. Zúčastnilo se jej 28 účastníků ze správ 22 památkových objektů Národního památkového ústavu a sedm zájemců z řad dalších složek tohoto úřadu, případně neziskových organizací, které se podílejí na ochraně kulturního dědictví České republiky.

Program semináře, elektronická podoba prezentací a závěry diskuzních kulatých stolů budou od konce února k dispozici na stránkách PAMÁTKY NÁS BAVÍ.