Hlavním cílem projektu, jehož příprava byla zahájena v roce 2013, byla aktualizace současného stavu vybraných vesnických sídel na území hlavního města Prahy. Plošný průzkum dochovaného historického stavebního fondu se přitom zaměřil zejména na objekty lidového stavitelství, třebaže neopomenul ani stavby náležející již do okruhu slohové architektury. Obsahem prvního dílu jsou lokality Bohnice, Buďánka, Dolní Počernice, Ďáblice, Hloubětín, Hostivař, Chabry Dolní a Horní, Chaby a okolí, Klukovice, Královice, Malá Chuchle, Miškovice, Ruzyně, Rybáře a okolí, Slivenec, Sobín, Stodůlky, Střešovičky, Třebonice a Zličín.

Základní metodou projektu se stal plošný terénní průzkum doplněný rozborem historických map stabilního katastru a studiem předchozích průzkumů. Textová část je rozdělena do několika kapitol, které zahrnují: základní identifikační údaje, charakteristiku krajiny a osídlení, urbanistický vývoj sídelního útvaru, charakteristiku stavebního fondu, celkové zhodnocení včetně památkové ochrany, zásady ochrany a limity rozvoje území a prameny, literaturu a archivní fondy.

„Navzdory poměrně kritickému zhodnocení vycházejícího ze srovnání se starším stavem prohlášených nebo k prohlášení doporučovaných vesnických sídel bylo možné téměř ve všech i nadále identifikovat výrazné urbanistické hodnoty. Obdobně se vedle kulturních památek podařilo identifikovat řadu architektonicky hodnotných staveb, které lze ve většině případů chápat a evidovat jako památky místního významu. Výsledky projektu přitom svědčí ve prospěch trvale udržitelného rozvoje, který nebude probíhat na úkor urbanistických a architektonických hodnot minulosti, ale naopak využije jejich potenciál ve prospěch současnosti a budoucnosti hlavního města Prahy,“ říká jeden ze spoluautorů knihy Martin Čerňanský z Národního památkového ústavu.