Vznik města byl doposud spojován až s knížetem Břetislavem (1034–1055), podle kterého dostalo i svůj název. Ve světle nových poznatků je historie tamního osídlení ale starší. Objevený palác, který nebyl na svou dobu nijak malý, jeho sklepy měří dvanáct krát pět metrů, byl nejspíše luxusním sídlem. O významu stavby svědčí fakt, že trámy byly omítnuty hlínou vypálenou do cihlově červené barvy. V té době bylo dřevo hlavní stavební surovinou. Na kamenné hrady přišla řada až později. Díky dřevěné konstrukci mohli však odborníci provést dendrochronologický průzkum, který palác přesně datoval do výše zmíněného roku.

Archeologický průzkum se prováděl kvůli plánované rekonstrukci zámku. Nalezené předměty – keramika a trámy – odkazují však na ještě starší epochu sídla, než byl objevený palác. Jsou datovány do období kolem roku 1000 našeho letopočtu, tedy před příchodem Břetislava I. S obnovou by město začalo nejraději již letošní rok. Po rekonstrukci tam vzniknou obřadní sál pro svatby, informační centrum a sociální zázemí. Nalezené předměty by mohly být vystaveny právě v nově připravované expozici.

Na místě dnešního břeclavského zámku stával hraniční hrad. Panství dostalo název podle svého zakladatele a knížete Břetislava I. Hrad sloužil jako jedno ze správních středisek knížectví středověké Moravy. Později jej získali Žerotínové, kteří objekt přestavěli na renesanční zámek. Roku 1638 získávají stavbu Lichtenštejnové vlastnící sousední Lednici a Valtice. Za války s Osmanskou říší a třicetileté války byl pobořen a později přestavěn v romantickém stylu na umělou zříceninu.

Bližší informace naleznete na stránkách MĚSTA BŘECLAV.