Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Máte rádi kvalitní obsah? Zapojte se do komunity čtenářů tohoto webu a podpořte jeho další rozvoj.
PRAHA | Po rozsáhlé rekonstrukci Negrelliho viaduktu odsouhlasila Rada hlavního města proměnu jeho spodních částí. Z celkem 74 oblouků se pro nové využití počítá se 45, pod nimiž by mohly vzniknout veřejné kreativní prostory s kavárnami, knihovnou či letní divadelní scénou.
Negrelliho viadukt coby druhý nejstarší most v metropoli by se měl díky plánovanému projektu více zapojit do struktury města a proměnit i své nejbližší okolí. Dlouhá desetiletí byly totiž prostory vnímány spíše jako nezajímavé a sloužily často jako odstavná parkoviště a sklady. Nyní by se měly podle magistrátu využít pro rozmanité komerční i nekomerční účely tak, aby si zapojené subjekty dokázaly samy na svou činnost vydělat.
Mezi návrhy jsou kromě výše uvedených i klub pro seniory, nové bistro či zajímavé start-up projekty. O tři oblouky projevilo zájem i Hudební divadlo v Karlíně a chtělo by v nich vybudovat letní scénu. V některých místech přibudou i parkovací stání. Nového využití by se prostory mohly dočkat v létě 2022. Praha chce touto vizí zachovat sociální různorodost a navázat na historii Karlína coby přístavní a historicky průmyslové části města, která dnes trpí odcházením nejen nízkopříjmových skupin, ale současně i úbytkem řemeslné a rukodělné tvorby.
Na projektu i vizualizacích pracovali architekti Yvette Vašourková a Igor Kovačevič ve spolupráci s pracovníky magistrátu a Správy železniční dopravní cesty. Dosavadní rekonstrukce měla totiž čistě technický charakter a nepočítala s proměnou a využitím prostor v okolí. Tuto situaci má napravit projekt architektonicko-urbanistického studia MOBA.
Negrelliho viadukt je významnou technickou kulturní památkou. Na jeho výstavbě se v letech 1845–1849 podílelo až 3 000 českých, německých i italských dělníků. Stavbou celé dráhy z Vídně do Prahy a Děčína byl pověřen Alois Negrelli z jižních Tyrol. Zhotovitelem pak byly firmy bratří Kleinů a Vojtěcha Lanny, přičemž stavební náklady činily jeden a půl milionu zlatých. Viadukt spojuje Masarykovo nádraží s Bubny. Se svou délkou 1 450 metrů neměl v Evropě přes půl století konkurenci. Do roku 1910 byl nejdelším mostem Evropy a dosud je to nejdelší železniční most ve střední Evropě. Tvoří jej celkem 87 kamenných oblouků a 15 mostních objektů. Rekonstrukce byla nanejvýš potřebná, neboť je bez větších úprav v provozu přes 160 let.
Bližší informace o proměně mostu naleznete na stránkách REKONSTRUKCE NEGRELLIHO VIADUKTU.