Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Máte rádi kvalitní obsah? Zapojte se do komunity čtenářů tohoto webu a podpořte jeho další rozvoj.
ČESKÁ REPUBLIKA | Spolu se dřevem a kamenem patří hlína k nejstarším tradičním stavebním materiálům a své místo mají hliněné směsi v rámci obnov historických objektů, také u vznikajících novostaveb. Ve svém sortimentu má ucelenou řadu těchto výrobků i společnost LB Cemix.
Hliněnky jsou složeny ze dvou hlavních komponentů – kameniva a hlíny. Neobsahují hydraulické pojivo ani jiné škodlivé přísady, jejich zpracování nevyžaduje náročné postupy. Předností jsou mimo jiné jejich antialergenní účinky, akumulační schopnosti nebo pohlcování kouře a jiných pachů. Hliněné vrstvy v rámci historické zástavby jsou mnohdy ukryté za omítkami nebo vrstvami pálených cihel a objevují se často během obnov téměř náhodně. Vhodné uplatnění a navrácení do interiérů je vhodné konzultovat s pracovníky památkové péče.
Spektrum omítkového systému tvoří Cemix 401 Spojovací můstek CLAY zajišťující přilnavost směsi k podkladu, na něj se nanáší maximálně ve 20 milimetrové tloušťce jádrová vrstva Cemix 482 Hliněná omítka hrubá pro ruční zpracování nebo Cemix 412 Hliněná omítka hrubá strojní. Jádrová omítka vyžaduje dostatečný čas na vyzrání, konkrétně na jeden milimetr tloušťky výrobce doporučuje den. Poté je možné aplikovat dvoumilimetrovou vrchní tenkou plochu Cemix 433 Hliněné omítky jemné. Ta má přírodní do hněda zbarvený odstín a příznačnou málo zrnitou strukturu. Pro vyzrání milimetrové tloušťky je opět zapotřebí denní přestávka. Jemnou omítkovinu lze použít buď jako součást uceleného systému, nebo pro povrchovou úpravu klasických omítek. Hliněnky se upravují filcováním, je možné ponechat je bez nátěru v jejich přírodním nahnědlém tónu, nebo na ně lze následně nanést systémový penetrační a interiérový nátěr.
Užití vrstev z nepálené hlíny jako hlavního stavebního materiálu na našem území je datováno především ve 13. a 14. století. Rozvoj jejich širšího užití v Evropě pak nastal v 16. a 17. století v souvislosti se snahou nahradit dřevěné konstrukce snadno podléhající ničivým požárům. Ve středoevropském prostoru byly hliněné omítky zastoupeny na vesnicích i ve větších sídlech. Běžným příkladem byla kombinace dřevěné konstrukce se silnou hliněnou omazávkou. Masivnější využití nepálené hlíny zamezil především vynález kruhové pece pro výpal cihel. Ty se postupně staly hlavním stavebním materiálem i na venkově. Definitivní ústup nepáleného materiálu zapříčinil také zákaz používání nepálené hlíny na stavbách z roku 1914.
Článek vznikl v rámci mediální spolupráce s redakcí portálu. Více informací o společnosti LB Cemix naleznete v KATALOGU SLUŽEB.