Monumenty ve veřejném prostoru odráží dobu, hodnoty společnosti, její historické zkušenosti i touhu po připomínání. Význam památníků se mění s politickými režimy, společenskými náladami i novými interpretacemi dějin.

Stolpersteine jsou dlažební kostky s mosaznou destičkou usazené v chodnících před domy obětí nacistického režimu, nesou jejich jména, data narození a osudy. Přestože tyto pamětní kameny nejsou žádné monumenty ani dominanty náměstí, jejich síla tkví v jednoduchosti a dostupnosti. Člověk o ně „zakopne“ pohledem v provozu všedního dne a uvědomí si, že historie, ač zdánlivě vzdálená, je vtisknutá do každodenního života měst a ulic.

Tento typ památníku přináší do veřejného prostoru nové téma. Už nejde jen o hrdiny a vůdce, ale o běžné lidi, jejichž příběhy by jinak zůstaly zcela zapomenuty. Každý kámen se stává střípkem unikátní živé mozaiky, která se stále rozrůstá. Ve sporech o podobu památníků představují Stolpersteine jiný přístup – decentralizovaný, lokální a odrážející vůli měst a obcí uchovat si svou paměť na minulost.

Jaký má názor sochař a zakladatel festivalu Umění ve městě Michal Trpák, architekt a urbanista Petr Hlaváček nebo architektka Tereza Šváchová? Odpovědi všech dotazovaných účastníků ankety jsou k přečtení v LETNÍM ČÍSLE ČASOPISU PROPAMÁTKY 2025.