Celková revitalizace významné sakrální stavby se uskutečnila v souladu s požadavky památkové péče podle projektu společnosti TESAREM, s. r. o., pod vedením Jaroslava Paláta a Pavla Juráně. Akce zahrnovala mimo jiné snížení terénu kolem stavby, zpevnění kamenných základů, výměnu poškozených dřevěných prvků (spodní řada trámů, roubení), ochranu proti dřevokaznému hmyzu a opravu krovové konstrukce. Dále byl repasován vrcholový kříž věže nebo okenní a dveřní otvory s výplněmi. Nově byla zhotovena vrcholová makovice, šindelová krytina nebo dřevěná podlaha. Za pomoci centra tradičních řemesel v rámci Muzea Novojičínska došlo i na obnovu těsnění spár roubení zhotoveného z provazců trávy ostřice třeslicovité. Součástí prací byla také nová elektroinstalace, zabezpečovací a protipožární zařízení. V sakristii a presbytáři došlo k doplnění mobiliáře. Dějiny svatostánku jsou prezentovány v malé nově vzniklé expozici. Při rekonstrukci byla objevena v prostoru pod presbytářem zděná krypta s klenbou. Celkové náklady na obnovu kostela činily téměř 20 milionů korun. Z Integrovaného regionálního operačního programu bylo poskytnuto 15,2 milionu korun, Moravskoslezský kraj přidal tři miliony a obec Petrovice u Karviné přispěla částkou ve výši jednoho milionu. Ostatní náklady ve výši asi 800 tisíc korun pocházely ze sbírek věřících.

Památkově chráněný jednolodní roubený svatostánek s kruchtou, oratoří a věží předstupující před vstupní průčelí pochází z roku 1739 a patří k nejlépe zachovaným dřevěným kostelům v celém Horním Slezsku. Kostel má ze strany pětibokého kněžiště venkovní kryté schody na oratoř, otevřenou do presbytáře. Schodiště je výjimečným stavebním prvkem, který se na jiných stavbách v okolí nevyskytuje. Věž má mohutnou kvadratickou zvonici ukončenou charakteristickou cibulovitou helmicí. Loď kostela má obdélníkový tvar, presbytář je ukončen pětibokým polygonem s orientací k východu. Hlavní vstup je situován v průčelí, na severní straně u presbytáře se nachází sakristie. Stavbu zakončují sedlové střechy, jejichž nosnou konstrukci tvoří dřevěný krov, střecha je kryta šindelem, stejně jako plášť věže a sakristie. Netradiční je také fakt, že kostel nemá sanktusník, což se vysvětluje silnou protestantskou tradicí v kraji.

Rekonstrukci svatostánku jsme se věnovali ve zprávě z Katalogu služeb OBNOVA DŘEVĚNÉHO KOSTELA NANEBEVSTOUPENÍ PÁNĚ. Více informací naleznete na stránkách OSTRAVSKO-OPAVSKÉ DIECÉZE.