Můžete ve stručnosti zmínit historii tvrze v Tiché?
Tvrz patřila mezi složitější objekty zahrnující více než jednu hlavní stavbu. Její věž měla zejména obrannou funkci. V celkové podobě památky mohla hrát roli také skutečnost, že po dobu své existence nebyla centrem panství, ani šlechtickou rezidencí v pravém slova smyslu. Prvně je písemně zachycena v roce 1360, kdy její majitelé bratři Jan a Beneš z Velešína žádali Petra a Jošta z Rožmberka, aby se ujali vyřízení jejich závěti. Roku 1387 stavba přešla do rukou Oldřicha z Rožmberka a jeho syna Jindřicha. Pánům z Růže sloužila ke správním účelům jako sídlo purkrabích a hejtmanů. Dále víme, že Hejtman Čáp z Radonic ji nechal v letech 1471–1486 pro sešlost opravit a v roce kolem roku 1485 byla ves vypálena. V rámci rozsáhlých dominií svých držitelů tvrz náležela k novohradskému panství a znovu se připomíná v roce 1541, kdy byla v dobrém stavu. V pobělohorském období se stala konfiskátem a v roce 1620 ji získal hrabě Karel Bonaventura Buquoy. Stavbu poškodily v letech 1687, 1707, 1789 požáry a poté byla přestavěna na pivovar, který nefungoval dlouho. Po roce 1989 se v rámci privatizace a restitucí ocitlo mnoho památek, včetně Tiché, v ne zcela povolaných rukách, a proto se dále nacházela v neutěšeném technickém stavu. Po roce 1990 jsem se snažil vzkřísit zájem veřejnosti o stavbu samotnou. V roce 2004 vzniklo sdružení Hrady na Malši, které začalo pečovat i o Tichou. Snaha o odkoupení památky trvala celkem osm let. K podstatnému obratu došlo až v roce 2007, kdy sdružení získalo silného partnera, obec Dolní Dvořiště. Díky ní se podařilo koupit tvrz a následně podepsat dohodu o pronájmu podílu obce spolku na dobu 25 let. V roce 2018 odkoupilo sdružení podíl od obce, a tak je nyní jejím jediným vlastníkem.

Jaké práce byly dosud provedeny?
Ještě v roce 2008 bylo provedeno polohopisné a výškopisné zaměření věže a příkopu a fotogrammetrie věže. V lednu 2009 vypracoval Martin Volejník projekt konzervace a zahájily se administrativní povolovací a inženýrské činnosti. Následoval archeologický průzkum, který vedl profesor Tomáš Durdík z Archeologického ústavu Akademie věd ČR. Jeho výsledky zásadně přispěly k poznání prvotní podoby tvrze. Během výzkumu byly odhaleny sklepy původního paláce pánů z Michalovic a z Velešína dokládající rožmberskou přestavbu. Zjištěna byla přítomnost druhé věže a především nalezen soubor kamnových kachlů z koruny velké věže. Díky těmto výsledkům pokračovala druhá etapa projektových prací. Vítek Mlázovský ve spolupráci s Tomášem Durdíkem, Petrem Chotěborem a Františkem Kašičkou připravili návrh na zastřešení věže a výstavbu obytného hrázděného patra. Mezi další práce patřilo například vyčištění vodního příkopu kolem tvrze.

Které úpravy vás letos čekají?
V současnosti probíhají práce na zastřešení věže, konzervace tvrziště a výstavba budovy zázemí. Ta bude sloužit českým i rakouským návštěvníkům, kteří každoročně v hojném počtu přijíždějí do tohoto regionu. Dokončení stavebních prací je naplánováno na podzim příštího roku.

Daří se na obnovu čerpat finanční příspěvky Ministerstva kultury nebo z dalších zdrojů?
Obecně se to daří celkem dobře. Naší základní aktivitou je spolupráce s rakouskými partnery. Díky tomu můžeme žádat o dotace z fondů přeshraniční spolupráce. Dobrými spolupracovníky jsou pro nás Národní památkový ústav a Jihočeský kraj, kteří nám vycházejí maximálně vstříc. V poslední době se ovšem obecně projevuje horší dostupnost dotačních programů pro památky, které žijí jen z vlastních aktivit. V minulosti dobře fungovala řada dotačních titulů, které byly ovšem časem zrušeny. V porovnání například se Slovenskem na tom nejsme vůbec dobře. Věřím, že se situace snad časem zlepší.

Jaké další aktivity má letos Spolek Hrady na Malši v plánu?
Jsme součástí iniciativy a spolku Zachraňme hrady, který od roku 2017 kromě jiného zprostředkovává setkání sdružení pečujících o hradní zříceniny z celé České republiky. Realizuje také poměrně bohatý kulturní program na našich hradech, který naleznete na internetových stránkách. Kromě toho probíhají intenzivní práce na hradě a v podhradí Pořešína a nezanedbáváme ani ostatní památky v okolí – Velešín, Sokolčí nebo Louzek.

Více informací naleznete na stránkách spolku HRADY NA MALŠI, aktuality na FACEBOOKU. Podrobnosti o stavbě také v rámci PAMÁTKOVÉHO KATALOGU NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU.