Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Máte rádi kvalitní obsah? Zapojte se do komunity čtenářů tohoto webu a podpořte jeho další rozvoj.
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ | Moravskoslezský kraj od roku 2016 významně finančně přispívá na obnovu kulturních památek. Díky tomu se podařilo náhodně objevit řadu skvostů: například ohromující fresky v křížové chodbě při kostele Nejsvětější Trojice ve Fulneku nebo překvapivý výjev ve výmalbě kostela sv. Jiří v Pelhřimovech.
Postupné nálezy se staly impulzem k podrobnému mapování památek nesoucích v sobě odkaz na umění středověku. „Zdá se být troufalé mluvit o gotickém umění, jak ho známe například z jiných krajů naší republiky, hlavním záměrem je prezentovat úsilí a naději vlastníků, že pustit se do opravy památky má smysl a nese výsledky. V celkovém kontextu lze mluvit o zlomcích, ale pro náš kraj s nedozírnou hodnotou,“ uvádí náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro kulturu a památkovou péči Lukáš Curylo.
Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie ve Starém Městě byl původně postaven v románském slohu v polovině 13. století, což potvrzují archeologické nálezy. Z jednolodní románské stavby se dochoval kamenný portál, na kterém je datace výstavby, léta 1240 až 1260. Ke gotické přestavbě došlo v první čtvrtině 15. století. Do dnešní doby se z této přestavby dochovaly gotické úpravy východní části, ze kterých jsou zajímavé především reliéfy kamenných konzol klenby znázorňující býka, ženu, lva, orla, adoranta a anděla. V roce 1994 došlo pod vápennou výmalbou v klenbě sakristie k objevení fresek, které jsou datovány do období mistra Theodorika. Do jednotlivých polí uzavřených lomenými oblouky umělec namaloval postavy proroků a na klenbu umístil symboly evangelistů a Poslední soud, na oblouk sv. Barboru a sv. Kateřinu. V presbytáři byla objevena původní gotická okna, která byla při předchozích přestavbách zazděna. V roce 2020 byl kostel kompletně revitalizován – od obnovy střech, nové fasády, restaurování románského portálu, odvodnění kostela po dokončení restaurování presbytáře.
Kostel sv. Jiří v Pelhřimovech se nachází v osoblažském výběžku na hranici s Polskem a je poslední z reliktů této již zaniklé obce. Navzdory torzálnímu stavu se řadí mezi nejstarší sakrální památky Moravskoslezského kraje, přibližně z poloviny 13. století. Od roku 2005 se o postupnou záchranu tohoto kostela stará ekologická organizace Hnutí DUHA Jeseníky, která má za cíl přebudovat stavbu na kulturně-vzdělávací centrum. Z období gotiky se zde dochovaly všechny opěráky a lomeně valená klenba v sakristii, ve které byly nalezeny původní fresky. Jeden z výjevů je mimořádně dobře zachován a je ikonograficky zajímavý tím, že zobrazuje bičování Krista ženou.
Kostel sv. Václava v Opavě je druhým nejstarším kostelem v Opavě a byl postaven poblíž původní části severních hradeb. Vznik kostela lze odvozovat od roku 1291, kdy nemanželský syn Přemysla Otakara II., vévoda Mikuláš I., vydal dominikánskému řádu listinu k založení kostela s klášterem. Objekty byly stavěny několik desetiletí a k vysvěcení olomouckým biskupem došlo roku 1336. Jednalo se o gotický kostel s bazilikálním trojlodím, které bylo členěno osmi pilíři ve dvou řadách. Z tohoto období se zachovaly zbytky gotické nástěnné malby představující dva cykly legend o sv. Janu Křtiteli a sv. Štěpánovi a unikátní zobrazení samotného autora. Dále se zde nacházejí zazděná románská okna a okenní výzdoba v podobě kruhu s vepsaným pětilistem.
Kostel Nejsvětější Trojice ve Fulneku zdobí centrum města a řadí se umělecky k nejhodnotnějším barokním stavbám celé severní Moravy. Zároveň je zde velmi zachovalá křížová chodba z 1. poloviny 15. století, kde je typické gotické okno s plaménkovou kružbou a žebrová klenba. V rámci jednoho objektu tak můžete pozvolna přecházet z gotiky do baroka. V minulosti byl v těsné blízkosti kostela založen augustiánský klášter. V důsledku požárů z let 1429 a 1559 byl klášter několikrát přestavován a opravován. Největší přestavby se dočkal v polovině 17. století, a to z důvodu stavby konventního chrámu. V průběhu minulých let se v křížové chodbě objevily zbytky původních nástěnných maleb, které byly také zrestaurovány.
Kostel sv. Benedikta v Krnově-Kostelci, postaven ve druhé polovině 13. století, byl původně jednolodní románský kostel se čtvercovým presbytářem a apsidou na východní straně. Právě v těchto místech se dochovaly původní nástěnné románské malby. Kostel byl v letech 1862 až 1863 barokně přestavěn a v jeho západním průčelí byla postavena věž o čtvercovém půdorysu. Unikátní soubor restaurovaných nástěnných maleb v kostele sv. Benedikta v Krnově-Kostelci nemá v českém Slezsku obdoby. V půlkruhové apsidě se nacházejí románské malby, velká kompozice Majestas Domini (Trůnící Kristus v mandorle) se symboly evangelistů. Pod mandorlou se dochovaly dva pásy – v horním a užším malíř namaloval polopostavy světců s nápisovými páskami, zatímco v dolním a širším zakomponoval scény z dětství Krista. Malby odkryté na severní stěně čtvercového pole presbytáře kostela zobrazují legendu o sv. Benediktovi.
Další inspirativní příběhy a rozhovory naleznete v bulletinu MÁME VYBRÁNO, který je přílohou podzimního časopisu PROPAMÁTKY. Ten zasíláme všem členům Klubu PROPAMÁTKY. V tištěné podobě je k dispozici také na úřadech Jihočeského, Středočeského, Plzeňského, Pardubického a Moravskoslezského kraje nebo na Magistrátě města Prahy, on-line lze číst na stránkách www.mamevybrano.cz.
Čtěte také: