Postupné nálezy se staly impulzem k podrobnému mapování památek nesoucích v sobě odkaz na umění středověku. „Zdá se být troufalé mluvit o gotickém umění, jak ho známe například z jiných krajů naší republiky, hlavním záměrem je prezentovat úsilí a naději vlastníků, že pustit se do opravy památky má smysl a nese výsledky. V celkovém kontextu lze mluvit o zlomcích, ale pro náš kraj s nedozírnou hodnotou,“ uvádí náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro kulturu a památkovou péči Lukáš Curylo.

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie ve Starém Městě byl původně postaven v románském slohu v polovině 13. století, což potvrzují archeologické nálezy. Z jednolodní románské stavby se dochoval kamenný portál, na kterém je datace výstavby, léta 1240 až 1260. Ke gotické přestavbě došlo v první čtvrtině 15. století. Do dnešní doby se z této přestavby dochovaly gotické úpravy východní části, ze kterých jsou zajímavé především reliéfy kamenných konzol klenby znázorňující býka, ženu, lva, orla, adoranta a anděla. V roce 1994 došlo pod vápennou výmalbou v klenbě sakristie k objevení fresek, které jsou datovány do období mistra Theodorika. Do jednotlivých polí uzavřených lomenými oblouky umělec namaloval postavy proroků a na klenbu umístil symboly evangelistů a Poslední soud, na oblouk sv. Barboru a sv. Kateřinu.  V presbytáři byla objevena původní gotická okna, která byla při předchozích přestavbách zazděna. V roce 2020 byl kostel kompletně revitalizován – od obnovy střech, nové fasády, restaurování románského portálu, odvodnění kostela po dokončení restaurování presbytáře. 

Kostel sv. Jiří v Pelhřimovech se nachází v osoblažském výběžku na hranici s Polskem a je poslední z reliktů této již zaniklé obce. Navzdory torzálnímu stavu se řadí mezi nejstarší sakrální památky Moravskoslezského kraje, přibližně z poloviny 13. století. Od roku 2005 se o postupnou záchranu tohoto kostela stará ekologická organizace Hnutí DUHA Jeseníky, která má za cíl přebudovat stavbu na kulturně-vzdělávací centrum. Z období gotiky se zde dochovaly všechny opěráky a lomeně valená klenba v sakristii, ve které byly nalezeny původní fresky. Jeden z výjevů je mimořádně dobře zachován a je ikonograficky zajímavý tím, že zobrazuje bičování Krista ženou.

Kostel sv. Václava v Opavě je druhým nejstarším kostelem v Opavě a byl postaven poblíž původní části severních hradeb. Vznik kostela lze odvozovat od roku 1291, kdy nemanželský syn Přemysla Otakara II., vévoda Mikuláš I., vydal dominikánskému řádu listinu k založení kostela s klášterem. Objekty byly stavěny několik desetiletí a k vysvěcení olomouckým biskupem došlo roku 1336. Jednalo se o gotický kostel s bazilikálním trojlodím, které bylo členěno osmi pilíři ve dvou řadách. Z tohoto období se zachovaly zbytky gotické nástěnné malby představující dva cykly legend o sv. Janu Křtiteli a sv. Štěpánovi a unikátní zobrazení samotného autora. Dále se zde nacházejí zazděná románská okna a okenní výzdoba v podobě kruhu s vepsaným pětilistem.

Kostel Nejsvětější Trojice ve Fulneku zdobí centrum města a řadí se umělecky k nejhodnotnějším barokním stavbám celé severní Moravy. Zároveň je zde velmi zachovalá křížová chodba z 1. poloviny 15. století, kde je typické gotické okno s plaménkovou kružbou a žebrová klenba. V rámci jednoho objektu tak můžete pozvolna přecházet z gotiky do baroka. V minulosti byl v těsné blízkosti kostela založen augustiánský klášter. V důsledku požárů z let 1429 a 1559 byl klášter několikrát přestavován a opravován. Největší přestavby se dočkal v polovině 17. století, a to z důvodu stavby konventního chrámu. V průběhu minulých let se v křížové chodbě objevily zbytky původních nástěnných maleb, které byly také zrestaurovány.

Kostel sv. Benedikta v Krnově-Kostelci, postaven ve druhé polovině 13. století, byl původně jednolodní románský kostel se čtvercovým presbytářem a apsidou na východní straně. Právě v těchto místech se dochovaly původní nástěnné románské malby. Kostel byl v letech 1862 až 1863 barokně přestavěn a v jeho západním průčelí byla postavena věž o čtvercovém půdorysu.  Unikátní soubor restaurovaných nástěnných maleb v kostele sv. Benedikta v Krnově-Kostelci nemá v českém Slezsku obdoby. V půlkruhové apsidě se nacházejí románské malby, velká kompozice Majestas Domini (Trůnící Kristus v mandorle) se symboly evangelistů. Pod mandorlou se dochovaly dva pásy – v horním a užším malíř namaloval polopostavy světců s nápisovými páskami, zatímco v dolním a širším zakomponoval scény z dětství Krista. Malby odkryté na severní stěně čtvercového pole presbytáře kostela zobrazují legendu o sv. Benediktovi. 

Další inspirativní příběhy a rozhovory naleznete v bulletinu MÁME VYBRÁNO, který je přílohou podzimního časopisu PROPAMÁTKY. Ten zasíláme všem členům Klubu PROPAMÁTKY. V tištěné podobě je k dispozici také na úřadech Jihočeského, Středočeského, Plzeňského, Pardubického a Moravskoslezského kraje nebo na Magistrátě města Prahy, on-line lze číst na stránkách www.mamevybrano.cz.

Čtěte také: