Po celé Evropě je do seznamu Evropského dědictví zapsáno již 60 míst. V Česku je to zámek Kynžvart s Ligou míru (diplomatickým setkáním iniciovaným kancléřem Metternichem), olomoucký Přemyslovský hrad a Arcidiecézní muzeum odkazující na kulturní a společenský význam moravských biskupů a arcibiskupů, a meziválečná sídliště pražská osada Baba a brněnská Nová kolonie, reprezentující evropské avantgardní tendence v moderní architektuře.

Označení Evropské dědictví nesou místa, která mají jak lokální a národní význam, tak zasahují historicky a kulturně do širších evropských souvislostí. Charakter památek a pamětihodností je široký, od důležitých archeologických nálezů, dějinných milníků až po umělecké, technické nebo podmořské památky postihující dobu od pravěku až po současnost. Od podmořského dědictví a výzkumu v prostředí Azorských ostrovů, přes gotické kláštery a kostely, barokní knihovny, současná muzea, hudební školy a síně až po památníky na první a druhou světovou válku.

Síť památek je založená na profesní spolupráci a propojování. Na bohatých zkušenostech, které kulturní instituce jednotlivých zemí mají a mohou je sdílet na evropské úrovni. Profesní skupiny se věnují kulturnímu managementu, restaurování uměleckých sbírek, práci s publikem, způsobům financování a podobně.

Nová výzva do národního kola označení Evropské dědictví je otevřena. Své přihlášky můžete zasílat až do 15. listopadu 2024. Noví nositelé označení Evropské dědictví budou známi v průběhu roku 2025.

Více informací o označení Evropské dědictví najdete na stránkách NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU, jenž je garantem označení Evropské dědictví za Českou republiku. Zpráva byla připravena v rámci mediální spolupráce.