Když pražské podhradí pohltí noční mlha, tyčí se nad městem jako kamenná koruna. Její protáhlé věže připomínají uzoučké paprsky slunce protínající temnotu. Natahují se k nebesům jako prsty ke klávesám připravené zahrát majestátní varhanní fugu d moll. Uvnitř však vládne posvátné ticho.

Vzduch voní starým dřevem, voskem a chladným kamenem, který pamatuje doteky dávných mistrů. Autor Petr Uličný vykresluje gotickou katedrálu jako živý organismus: „Každá gotická katedrála, a tedy i pražská, je obalená z kamene vytesanými, často zavinutými listy, vypadá proto jako velký organismus. Můžeme si představovat, že každý z těchto listů je jeden příběh chrámu, který se před námi otevírá, když jej budeme číst. Tvoří vinoucí se cestu, která nás může přivést blíže k poznání, protože každý organismus má myriád faset, z nichž je každá jako jeden stupeň schodiště.“

Cílem knihy je ukázat svatovítskou katedrálu v takovém detailu, v jakém ji doposud nebylo možné spatřit. Vynikajícím prostředkem k naplnění takového předsevzetí jsou dechberoucí fotografie pořízené fotografem Janem Williamem Drnkem, jenž se při své práci ocitl až na samých hranicích dnešních technologických možností oboru. „Chceme prezentovat architekturu svatovítské katedrály jako symbolický jazyk, který se vtělil jak do celkového konceptu, tak do nejmenších detailů. Je to abstraktní, nefigurální jazyk, jehož projevy dnes mohou působit jen jako hříčky kameníků nebo bezvýznamný ornament, jenž ale mohl ve středověku ke všem promlouvat silným a srozumitelným hlasem. Je to jazyk, který mohl být využíván jako médium stejné hodnoty pro formování chrámu, jakým bylo figurální umění,“ dodává Petr Uličný.

Katedrála svatého Víta je živou kronikou, kde se majestátnost snoubí s tajemstvím a kde historie nikdy doopravdy neusíná. Nechte se očarovat jejím kouzlem a zapojte se do soutěže o jeden výtisk tohoto unikátního díla.