Brněnská vila Stiassni se otevřela odborníkům, studentům i návštěvníkům

Vilu, kterou vybudoval židovský textilní průmyslník Alfred Stiassni, navrhl architekt Ernst Wiesner, jedna z nejvýznamnějších osobností generace zakladatelů brněnské moderní architektury. První návrhy pocházejí z roku 1927, stavba byla dokončena v roce 1929. Vilu obklopuje důmyslně koncipovaná zahrada se vstupním domkem, v němž bydlel řidič, domkem zahradníka, bazénem a tenisovým kurtem. Celý areál vily Stiassni byl jako příklad brněnské meziválečné architektury zapsán v roce 1982 na Seznam nemovitých kulturních památek. Do správy Národního památkového ústavu přešel v roce 2009 – již se záměrem zřídit tam centrum pro výzkum a dokumentaci moderní architektury.

Projektu Centrum obnovy památek architektury 20. století byla poskytnuta dotace, jejíž výše činila nakonec celkem 179 milionů korun. Tyto prostředky pocházely jak z Evropského fondu pro regionální rozvoj, tak částečně ze státního rozpočtu. Národní památkový ústav se podílel částkou více než 12 milionů korun ze svého rozpočtu.

Při vzorové obnově vily se tým odborníků Národního památkového ústavu musel vypořádat s řadou technických i koncepčních otázek a rozhodnout, které novější prvky a konstrukce, přidané v průběhu času k původní podobě vily, mohou být zachovány a které je nutné odstranit, protože nejsou v souladu se základní myšlenkou architekta stavby. Při rekonstrukci v roce 1961 byla k domu původně přistavěna otevřená lodžie, která poskytovala zázemí pro sportovní a oddychové aktivity v bazénu a na tenisovém kurtu. Vznikl tak velmi příjemný a hosty hojně využívaný nový obytný prostor. Komise expertů rozhodla o odstranění této úpravy hlavně proto, že otevřená lodžie byla stejně jako prosvětlená schodiště a rafinovaná kování pro Wiesnerovy stavby charakteristická.

Další otázkou bylo, zda již poněkolikáté opravovat původní bazén nebo jej vybudovat znovu. Po detailním průzkumu pomocí sond, laboratorních šetření a statické analýzy se ukázalo, že ani za pomoci moderních technologií nelze bazén opravit. Proto byl odstraněn a na jeho místě vznikla přesná kopie. Návštěvníci, kteří znali podobu vily před rekonstrukcí, si mohou pamatovat koupelny obložené zeleným a růžovým kubánským mramorem. Na fotografiích z alb Hermine Stiassni však koupelny vypadaly jinak. V tomto případě byl zvolen kompromis. Tam, kde bylo možné opravit vodovodní rozvody a kanalizační stoupačky bez poškození mramoru, zůstala zachována podoba z 80. let, jinde byl koupelnám vrácen původní vzhled – i díky tomu, že inženýr Otava, který prováděl v 80. letech rekonstrukci, zachránil a uschoval původní umyvadla a armatury.

Staronovou tvář získala také zahrada; hustý neudržovaný porost, který ještě před nedávnem vilu obklopoval v důsledku nedostatečné údržby, vystřídala úprava kopírující podobu zachycenou na leteckých snímcích z 50. let a dobových fotografiích, jíž dominují průhledy na vilu.

Od slavnostního otevření vily jsou její prostory zpřístupněny veřejnosti. V pracovních dnech bude areál sloužit studijním a badatelským účelům, přístupná bude knihovna a depozitáře. V pátek, v sobotu a v neděli budou ve vile probíhat komentované prohlídky – podobně jako na další více než stovce památek ve správě Národního památkového ústavu, tedy hradech, zámcích, klášterech a dalších památkách. Vila Stiassni však bude mít jako jedna z mála otevřeno i v zimní sezoně.