Můžete ve stručnosti zmínit historii mostu?
Lávka typu Bailey bridge přemosťovala řeku Jihlavu u koupaliště na Polance od poválečných let. Město ji získalo jako provizorní most v rámci poválečné pomoci od mezinárodní organizace Správa Spojených národů pro pomoc a obnovu (UNRRA), která poskytovala pomoc zemím postiženým válkou, včetně pomoci při obnově infrastruktury a distribuce základních potřeb. Konstrukce, jediná svého druhu v Kraji Vysočina, představuje jeden ze dvou ženijních mostů původně určených pro válečné účely. Druhý most v Poušově sloužil také motorové dopravě a byl odstraněn před dvěma roky. Město stavbu, stejně jako všechny ostatní mosty a lávky, každoročně nechávalo zhodnotit a posoudit jejich stav odborným pracovníkem. Probíhaly dílčí opravy, častější výměny výdřevy, nátěry, svařování a zpevňování ocelové konstrukce. Po téměř 80 letech od umístění provizorního přemostění již konstrukce nevyhovovala bezpečnostním požadavkům.

Pro jaký druh provozu byla lávka využívána?
Primárně sloužila nejen pro pěší a cyklisty, ale také jako příjezdová cesta pro případný průjezd vozidel integrovaného záchranného systému (IZS). Je nutné taky říci, že lávka, jejíž konstrukce je rovná, ležela velmi nízko nad hladinou řeky a byla posledním potenciálním kolizním bodem při případné velké, například stoleté vodě. Proto se město nakonec rozhodlo ji v květnu snést a postavit novou, klenutou, která bude bezpečná pro průchod i průjezd vozidel IZS, bude odpovídající při případných povodních a zároveň vizuálně zapadne do okolí. Původní lávka z počátku minulého století byla velmi podobná.

Jak se v čase vyvíjely plány na obnovu/záchranu konstrukce?
Samozřejmě debat o budoucím využití poválečného mostu bylo mnoho. Je poměrně dlouhý, má 11 třímetrových polí, tedy měří 33 metrů. Město jej chtělo zachovat celý, uvažovali jsme o jeho využití nejprve na jiném místě přes řeku, kde by neohrozil okolí při velké vodě. Po podrobné prohlídce a zjištění stavu ocelových částí to ale nepřicházelo s ohledem na bezpečnost v úvahu. Při rekonstrukci by totiž bylo nutné mnoho částí úplně vyměnit. Pouhý nátěr a ošetření konstrukce by nezajistila víceleté bezpečné fungování mostu. Další rozhodování směřovalo k přesunu celého mostu v blízkosti jeho původního umístění na louku za koupalištěm Polanka. Zde, bez dalších návazností, jsme ale vyhodnotili, že by to byla škoda. Pouze doplnit konstrukci s nějakou informativní cedulí by nezajistilo návštěvnost, protože je louka špatně přístupná.

Jaký byl zvolen finální postup záchrany?
Nakonec asi nejlepší možný. Most bude sloužit v nedalekém technickém muzeu Studenec v expozici vojenské techniky jako ukázka brilantní, funkční a přitom jednoduché válečné konstrukce. V muzeu je k vidění od začátku července letošního roku. Do muzea bylo převezeno 10 polí mostu. Jeden třímetrový díl přece jenom zůstal tam, kde stál dlouhá desetiletí. Je umístěn před sídlem spolku Veteran Car Club, kde je veřejně přístupný. Muzeu i spolku byly části konstrukce prodány za symbolickou korunu.