Záchranné práce zatím stály přes osm milionů korun. Na opravy třítisícovému městu přispívá Ministerstvo kultury. „Není to jednoduchá věc. Na jedné straně něco vybudujeme a na druhé nám to začíná padat,“ uvedla brtnická starostka Miroslava Švaříčková. Nejhorší místa, která potřebují co nejdřív opravit, vybírá město po poradě s pracovníky památkové péče a archeology z brněnské Masarykovy univerzity.

Archeologové provádějí na Rokštejně průzkum od 80. let minulého století. V údolí, kde stojí, totiž měla být vybudována přehrada. Letošní záchranné práce na hradě budou stát stovky tisíc korun. V červnu odborná firma opravila partii obvodového zdiva v jeho východní části, teď řemeslníci spravují rozpadající se pilíř u vstupu. Do zdí vracejí vypadané kameny a upevňují je vápennou maltou. Na vršek ohradních zdí dávají drny. „Tráva to zaroste a utáhne,“ vysvětlila Miroslava Švaříčková. Opraveny byly už zdi hradního paláce a podařilo se zpřístupnit 17 metrů vysokou věž. 

V loňském roce se Brtnice pokusila sehnat v takzvaných norských fondech finance na úpravy, díky nimž by se na Rokštejně mohly konat kulturní akce a díky kterým by také mohl být hrad přes noc uzavřen. Zdi totiž podle starostky ničí lidé, kteří přes něj přelézají. Finanční prostředky ale město nedostalo. Kolem Rokštejna ročně projde několik tisíc lidí. Vede tudy cyklostezka směřující od Jihlavy do Rakouska i turistická cesta z Brtnice. 

První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1289. Koncem 14. století se hrad dostal do rukou Valdštejnů. Když byl za husitských válek pobořen, Valdštejnové přenesli své sídlo do Brtnice a Rokštejn opustili.

Více informací o historii hradu Rokštejn naleznete na stránkách města BRTNICE.