Historická část výstavy přibližuje vývoj knižní kultury v Egyptě, Mezopotámii, Indii, Číně a Evropě. Současně také ukazuje knihu ve středoevropském kontextu od skriptorií po knihařskou a tiskařskou dílnu. Připomíná také ústřední exponát – mistrovskou maketu Ďáblovy bible, kterou vytvořil přední český umělecký knihař Jiří Fogl ze Žamberka.

Přechod mezi historickou částí a částí soudobou zajišťuje obří leporelo Lucie Seifertové, které nejen dětské návštěvníky provede dějinami „udatného českého národa“. Nedávno minulou a především současnou knižní vazbu představují práce významných českých a moravských knihařů. 

Z historie Ďáblovy bible z Podlažic
Codex gigas neboli Ďáblova bible je středověký rukopis, který proslul ze dvou důvodů. Zaprvé je pokládán za největší zachovalý evropský rukopis, zadruhé obsahuje velký téměř celostránkový portrét ďábla, což společně s dobovou legendou vysvětluje druhý název rukopisu. Rukopis vznikl někdy mezi lety 1200 až 1230. Podle odborníků je pozoruhodné, že prakticky celý rukopis (písmo, iniciály a iluminace) je podle všeho dílem jediného člověka, který zřejmě pracoval v zaniklém benediktinském klášteře v Podlažicích na Chrudimsku. 

První zmínky o Ďáblově bibli pocházejí z roku 1295, ale předpokládá se o půl století starší původ. Nedochovaly se však žádné doklady o jejím vzniku, autorovi či důvodu sepsání. Její dřevěné desky potažené bělavou kůží s kovovým zdobením měří 920 × 510 × 22 mm. Obsahuje 320 pergamenových fólií (640 stran) o průměrném formátu 890 × 490 mm. Do knihy je latinsky vepsán text nejen celé bible, tedy Starý a Nový zákon, ale i Kosmova Kronika česká, řada různých traktátů a menších spisů či kalendář s nekrology.

Původním majitelem byl benediktinský klášter v Podlažicích, krátce bible pobyla u bratří v Sedlci. Pak ji získal převor břevnovského kláštera a uložil ji v broumovském klášteře. Z východu Čech byla převezena na Pražský hrad do sbírek císaře Rudolfa II., odkud ji za třicetileté války v roce 1648 odvezli Švédové jako válečnou kořist. Nyní je uložena v královské knihovně ve Stockholmu.

Více informací naleznete na stránkách LETOHRÁDKU MITROVSKÝCH.