Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Máte rádi kvalitní obsah? Zapojte se do komunity čtenářů tohoto webu a podpořte jeho další rozvoj.
PRAHA | Po loňském uvedení výstavy Poválečná 45–89 představující pražskou architekturu připravil Ústav teorie a dějin architektury Fakulty architektury ČVUT v Praze její pokračování. Vernisáž se koná v budově fakulty 2. října od 14 hodin. Expozice bude přístupná do 30. října.
Mapování příběhů architektury druhé poloviny 20. století se i tentokrát věnovali studenti prvního ročníku Fakulty architektury ČVUT v Praze v rámci semináře Poválečná architektura pod vedením Kláry Brůhové, Petra Vorlíka, Veroniky Vicherkové a Kláry Mergerové. Studenti se zabývali výzkumem širokého spektra projektů z Prahy i z regionů, ikonickými i méně známými stavbami. Jedná se o památkově chráněné nebo momentálně ohrožené stavby, o uskutečněné i nerealizované projekty. Stěžejním podkladem pro bádání byly rozhovory, které studenti vedli přímo s autory staveb a které jsou také součástí expozice. Vernisáž v atriu fakulty proběhne jako součást slavnostního zahájení akademického roku. O loňské výstavě Poválečná 45–89: Příběhy pražské poválečné architektury, jsme na portálu informovali ZDE.
Období let 1945 až 1989 představuje unikátní kapitolu v dějinách české architektury. Této etapě se často odborníci vyhýbali a laická veřejnost ji přehlížela nebo v lepším případě vnímala jako nechtěný produkt minulého režimu. Teprve na základě postupné likvidace poválečné architektury v minulých letech prakticky na celém území České republiky a zejména nejednoznačného postoje k jejímu hodnocení se téma postupně dostává do centra pozornosti. O míře významu a aktuálnosti záběru výstavy v neposlední řadě svědčí nedávné demolice technicistní automatické telefonní ústředny v pražských Dejvicích od architektů Jindřicha Malátka, Jiřího Eisenreicha, Václava Aulického a Jaromíry Eismannové nebo brutalistního hotelu Praha od architektů Jaroslava Paroubka, Arnošta Navrátila, Radka Černého a Jana Sedláčka.
Mapování české poválečné architektury je prováděno v souladu s principy mezinárodního hnutí na ochranu a dokumentaci moderní architektury Docomomo, do jehož české buňky se Ústav teorie a dějin architektury v roce 2015 zapojil a jehož sídlo bylo v lednu 2016 přesunuto na Fakultu architektury ČVUT. Projekt je rovněž součástí aktivit Pracovní skupiny pro architekturu druhé poloviny 20. století při Českém národním komitétu ICOMOS. Výstava byla podpořena grantem v rámci Institucionálního plánu ČVUT v Praze pro rok 2017.
Další informace naleznete na stránkách FAKULTY ARCHITEKTURY ČVUT, POVÁLEČNÁ ARCHITEKTURA a na FACEBOOKU.