Výstava se koná v rámci 38. mezinárodního sympozia k problematice 19. století, které pro tentokrát nese název Prožívání času v české kultuře 19. století. Poukáže na proměny prožívání času individuálního ve vztahu k času obecnému a přiblíží nejdůležitější faktory, které k těmto proměnám vedly v letech 1788–1918. Stranou nezůstanou ani přelomové okamžiky v konstituování české státnosti.

Odborně uchopit a představit abstraktní veličiny formou hmotných artefaktů je vždy složité. Fenomén času a časovosti zaměstnával mysli teologů, filozofů a vědců od nepaměti. Dítětem židovsko-křesťanské tradice ovlivněné antickou filozofií byl čas lineární, který směřoval od počátku ke konci, na jehož pozadí se odehrávaly nejen individuální životní příběhy, ale také přelomové dějinné události vznikajících a zanikajících pospolitostí, obcí, měst či neustále se proměňujících státních útvarů. I přes zdánlivou neměnnost a univerzalitu lineárního času procházelo jeho vnímání jednotlivci či nejrůznějšími sociálně-kulturními společenstvími výraznými proměnami. Na rozdíl od života obyvatel měst přešlapoval život venkovských obyvatel často na pomezí mezi časem lineárním a časem cyklickým. A díky těsné provázanosti s přírodními cykly nerespektoval ani pevně stanovené kalendářní předěly.

Hlavním exponátem výstavy je rakousko-uherská plastika orla vážící 600 kilogramů, která původně zdobila průčelí plzeňské solnice a byla v roce 1918 stržena. Vystaveny jsou i další dobové muzejní exponáty, pamětní mince, medaile a upomínkové předměty. Dále jsou k vidění fotografie, které přiblíží proměny města, jako bylo například šíření telegrafu, telefonu či osvětlení. Pro návštěvníky jsou také připraveny ukázky lidového oblečení z Plzeňska a proměny městského oděvu v letech 1820–1920.

Více informací o výstavě naleznete na stránkách ZÁPADOČESKÉHO MUZEA V PLZNI nebo FACEBOOKU.