Expozice představuje vybrané stavby první republiky na území Kraje Vysočina. Období před válkou bylo charakteristické zejména reflexí vídeňských vzorů. Po roce 1918 posilují snahy o nalezení vlastních výrazových prostředků. Během 20. let se v tvorbě stále silněji a úspěšně odráží všeobecná víra v moderní společnost. Místní praxi významně ovlivňovala narůstající společenská prestiž moderní architektury šířící se zejména z Prahy, Brna, Hradce Králové nebo Zlína.

Vznik nových staveb byl financován převážně z veřejných zdrojů a jejich kvalitu podtrhovalo mimo jiné vypisování architektonických soutěží. K tomuto progresivnímu vývoji vznikají nadále i realizace veskrze tradicionalistické, odpovídající potřebám svých soukromých zadavatelů. „Společná existence protichůdných tvůrčích trendů je typická i pro konzervativní prostředí Vysočiny. Dodnes je velmi zajímavé sledovat dialog nové architektury a historického prostředí,“ říká spoluautor výstavy Jiří Neubert z telčského pracoviště Národního památkového ústavu.

Například jihlavský Sokol nebo třebíčská Spořitelna vzbudily ve 30. letech všeobecný a značný rozruch. Mezi významné regionální stavby lze zařadit realizace Josefa Gočára, Vlastislava Hoffmana, ale také méně renomovaných architektů. Výjimečnou pozici v rámci místního portfolia zaujímá například vila Gustava Jaroška od Ludvíka Hilgerta v Dalečíně na Žďársku.

Vstup je zdarma. Více informací k výstavě naleznete na stránkách NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU V TELČI. O obdobně koncipované výstavě Národního památkového ústavu Architektura ve službách první republiky na území Libereckého kraje si na portálu můžete přečíst ZDE.