Synagoga byla postavena na konci 19. století, kdy byla teplická židovská obec s počtem přes 1 800 osob druhou největší v Čechách po Praze. Stará modlitebna uvnitř židovského ghetta tehdy přestala dostačovat, proto bylo rozhodnuto vystavět nový, větší a honosnější svatostánek. K tomuto účelu se zakoupil pozemek na Židovském vrchu, kde roku 1882 podle plánů vídeňského architekta Wilhelma Stiassneho postavili David Ferber a Hermann Rudolf nový židovský chrám.

Náklady na stavbu se vyšplhaly na 100 tisíc zlatých. Budova svou výstavností a velikostí patřila mezi skvosty tehdejší sakrální architektury. Celková kapacita se skoro 1 500 místy k sezení neměla v tehdejších Čechách téměř obdoby. Objekt byl vystavěn v neorenesančním slohu s maurskými prvky a stal se výraznou dominantou města. V říjnu 1938 byly Teplice, stejně jako další města v pohraničních oblastech, postoupeny Německu. Synagoga zůstala opuštěná. Pokus o světské využití stavby byl přerušen v noci ze 14. na 15. března 1939, kdy byla při místních nepokojích zapálena a do rána zcela vyhořela. Vzhledem k povaze škod bylo rozhodnuto o demolici. Dnes tuto budovu připomíná jen památník odhalený v roce 1995.

Na novém informačním panelu jsou prezentovány dostupné doklady k záměru stavby, jehož hybným momentem se stalo založení Spolku pro výstavbu chrámu (Tempelbau Verein) v roce 1879. Dále seznamuje s desetiletími běžného fungování synagogy od její slavnostní kolaudace v roce 1882, kdy Teplice prožívaly svůj největší rozkvět a staly se světově proslulými lázněmi, přes vznik první Československé republiky ve městě, kde většinu obyvatel tvořili Němci, okolnosti roku 1938, až k vypálení synagogy v roce 1939 a zhodnocuje situaci před a v průběhu jejího zbourání. Texty jsou doplněny řadou kopií dochovaných obrazových dokumentů, nákresů, plánů a fotografií.

Bližší informace naleznete na stránkách REGIONÁLNÍHO MUZEA V TEPLICÍCH nebo na FACEBOOKU.