Sochy z hlíny se dělaly již od starověku. Svůj opětovný vzestup tento materiál zažil v 15. století a v prvních dekádách 16. století. Důvodem byla dostupnost hlíny, relativně snadné a rychlé opracování a vizuální různorodost finální úpravy povrchu. Těšila se velké oblibě především ve Florencii, která v té době patřila k nejbohatším městům v Evropě. S ekonomickou prosperitou souvisel i nebývalý rozvoj umění – obrazy i sochy se objednávaly ve velkém pro sakrální, veřejné i soukromé prostory. Z hlíny se vytvářely tehdy velmi rozšířené podobizny zemřelých, a to s pomocí posmrtné masky. I tento druh portrétu, na kterém zachycený muž již vykazuje známky posmrtné ztuhlosti, je na výstavě k vidění.

Zhotovovaly se i portréty žijících osobností včetně zástupců nejvyšší aristokracie. Skutečným novátorem v práci s hlínou se stal Luca della Robbia z Florencie, který opatřil pálenou keramiku na povrchu barevnou olovnato-cíničitou glazurou. Glazované terakoty vyhovovaly tehdejší poptávce jednak po estetické stránce (lesklá barevná textura vytváří dojem luxusu), jednak jejich pořízení navíc odpovídalo i finančním možnostem objednavatelů z řad patricijů, aristokracie a církve. Ve Florencii dodnes zdobí chrámy i měšťanské domy. V pozdější době se glazované terakoty staly vyhledávanými sběratelskými artefakty a dostaly se do veřejných i soukromých sbírek po celém světě.

Projekt zkoumání významného souboru terakot italských mistrů ze sbírek Národní galerie je řešený v rámci programu Národní a kulturní identity Ministerstva kultury. Využilo se při něm především neinvazivních metod, které nevyžadují odběr vzorku a jsou tak maximálně šetrné k artefaktům z 15.–19. století. Řada nových poznatků o tom, jak terakotové plastiky vůbec vznikaly a proč, se stala podnětem pro uspořádání komorní výstavy Sochy z hlíny.

Výstavu doprovodí katalog Sochy z hlíny: Terakoty italských mistrů 15.–19. století ze sbírek Národní galerie Praha, který vyjde v českém a anglickém jazyce.

Terakota nebo také terra cotta (latinsky: „pálená hlína“) je druh původně režné, tj. neglazované, keramiky vysokého žáru – kameniny. Od starověku je využívána k výrobě uměleckořemeslných, dekoračních i užitkových předmětů, v novověku především potrubí vodovodů nebo obkladů staveb.

Více informací k výstavě naleznete na stránkách NÁRODNÍ GALERIE.