Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Máte rádi kvalitní obsah? Zapojte se do komunity čtenářů tohoto webu a podpořte jeho další rozvoj.
BRNO | Ústav architektury Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně pořádá 19. dubna mezinárodní konferenci. Zabývat se bude kulturní krajinou, lidskými sídly a památkovým fondem, tedy kulturně-historickými i přírodními stopami, které přečkaly do dnešních dnů.
První ročník svým zaměřením navazuje na závěry mezinárodního kolokvia 2022. Setkání by mělo přispět k široké diskuzi a výměně zkušeností v oblasti životního prostředí. Sídlo dotváří krajinu, nebo je to naopak? Je křížek u cesty solitérní architektura, nebo součást krajiny? Jsme schopni naše přírodní a kulturní dědictví zachovat pro další generace? A jak? Na podobné otázky budou hledat odpovědi přednášející s účastníky konference. Ta si klade za cíl dát dohromady doktorandy, pedagogy, architekty, inženýry, památkáře, krajináře a jiné odborníky. „Měli bychom o problémech rozmlouvat a nejen je odpřednášet. Jde nám o skutečné setkání lidí, kterým nejsou lhostejné hodnoty krajiny, sídel a památek,“ říkají organizátoři setkání.
Autorské příspěvky budou publikovány v on-line sborníku konference s názvem Prostor pro život. Sborníku bude uděleno číslo ISBN.
Témata konference
Kulturní krajina je charakteristická svou rozmanitou scenérií přírodních a kulturních prvků. Vznikla kombinací činnosti přírody a člověka, vybrané celky jsou předmětem ochrany jak přírodního prostředí, tak i památkových hodnot. V Česku se nacházejí všechny čtyři kategorie kulturní krajiny – lesohospodářská (lesní plantáže), zemědělská (pole, louky, pastviny, sady a vinice), těžební (povrchové a hlubinné doly) a sídelní (města a vesnice). Krajina na našem území od 18. století, tedy od doby průmyslové revoluce, výrazně změnila svůj charakter a už jen velmi těžko hledáme pozůstatky podoby středověkého hospodaření. Krajinu kolem sebe vnímáme jako něco přirozeného a běžného, ale její křehkost ke snadnému zničení si uvědomuje jen málokdo.
Už více jak tisíc let jsou sídla nedílnou součástí naší krajiny. Základní síť velkých měst i malých vesnic byla ustavena již ve středověku v období takzvané velké kolonizace. Jejich výraznou proměnu zaznamenáváme od poloviny 19. století, zejména s rozvojem průmyslu a migrací venkovských obyvatel do větších měst. Ve 20. století byla jejich podoba výrazně změněna a například ve městech kulminovala ve stavbách velkých sídlišť na jejich okrajích. Problémy, které jsou spojeny s životem ve městech, působí na miliony jejich obyvatel, stejně tak život na vesnicích je negativně ovlivněn odchodem starousedlíků do velkých měst.
Kulturní dědictví je nedílnou složkou našich životů a jen díky péči našich předků můžeme tato díla obdivovat i dnes. Památky jsou součástí krajiny i sídel a jsou němými svědky naší bohaté historie. Typologická rozmanitost památkového fondu není nikdy ukončena a na základě citu ve vnímání potřeby chránit ohrožené je naší společností neustále výběrem doplňována o nové další nemovité i movité památky. Památková péče je obor, který má relativně krátkou historii, a teprve poučením se z nevědomých chyb našich předchůdců můžeme péči o tento fond zdokonalovat.
Zájemci se mohou registrovat až do 14. dubna na stránkách konference.
Bližší informace o konferenci a jejím programu najdete na stránkách KRAJINA, SÍDLA, PAMÁTKY. Mediálním partnerem je portál PROPAMÁTKY.