První část shrnuje to, co bylo v posledních letech napsáno o průmyslové architektuře a jejich tvůrcích. Prostor dostává Německo počátku 20. století, ale také švýcarské stopy, které dodnes nacházíme na řadě budov realizovaných v českých zemích. Ožívá tu „bleskový architekt“ Philipp Jakob Manz, krnovský rodák Leopold Bauer, Bohumil Hypšman vypráví svůj příběh ve službách průmyslu. Jednotlivé díly mozaiky do sebe zapadají, aby ukázaly cestu k druhé části publikace, katalogu výstavy.

Výstava se uskutečnila v roce 2021 v Galerii Národní technické knihovny v Praze. Nesla název Industriální architektura na starých plánech a v nových médiích. „Jejím cílem nebylo jen podat přehled významných děl průmyslové architektury v českých zemích, ale především přiblížit proces jejich návrhu – a to pomocí dobových dokumentů a především původních plánů vystavených v originálu,“ vysvětlují autoři knihy.

Katalog je tak cenným souborem plánů a výkresů, které lze díky skvělému rozlišení zkoumat do nejmenších detailů. Je to přehlídka dobové módy, vkusu, ale také technických možností – v knize se soustředí filozofie tvůrců, že i užitné věci se neobejdou bez krásy, jejíž vnímání se zase neobejde bez člověka. Výstava zrcadlí badatelské dobrodružství – ukazuje, jak se posouvá projekt, když do něj ze všech stran přibývají různé přípisy, změny a razítka, a díky dochované korespondenci lze alespoň částečně rekonstruovat dobu a prostředí.

Kniha vychází v česko-anglické jazykové verzi. Editorem Lukáš Beran, vydavatelem České vysoké učení technické v Praze, Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury. O jeden výtisk můžete do 20. září soutěžit s Klubem PROPAMÁTKY.