Můžete ve stručnosti přiblížit historii vsi a fary čp. 4?
Nejstarší písemné záznamy o Semněvicích pochází z roku 1264. Existenci zdejší fary zachycuje zápis z registru papežského desátku z roku 1369, což je vůbec nejstarší zmínka o farnosti s obydlím faráře. Ve 14. století ves náležela kapitule sv. Apolináře v Praze. K dalším významným držitelům patřili Racek z Týnce, posléze páni z Ronšperka a v 16. století se stalo sídlo majetkem Lobkoviců, kterým bylo panství po Bílé hoře konfiskováno. V roce 1622 jej spolu se Semněvicemi koupil Maxmilián z Trauttmansdorfu a rod toto území spravoval až do roku 1945. Díky Západočeskému institutu pro ochranu a dokumentaci památek vznikla archivní rešerše mapující dějiny domu. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1677 a informuje o zachovalém sídle duchovního, které leží 15 kroků od kostela. K nejcennějším pramenům v této souvislosti patří kostelní kniha z let 1688–1716, v níž lze najít poznámky o některých stavebních úpravách fary. Poměrně podrobně jsou v ní zpracované stavební výdaje spojené s rokem 1739, kdy fara získala svou „modernější tvář‘. K velkým objevům lze v této souvislosti řadit stavební plán z roku 1823, který zachycuje ještě mansardový typ patra a střechy před dostavbou křídel v prvním patře. Konečnou podobu fara získala v roce 1860, kdy byl rekonstruován krov a dostavěny místnosti v prvním patře. Poměrně pečlivě je tedy zmapován sled jednotlivých rekonstrukčních prací. Hádankou stále zůstává umístění fary od středověku do pobělohorského období. Leccos napoví možná archeologické průzkumy, které jsou prováděny v součinnosti s rekonstrukcí přízemních místností. Objekt představuje patrovou stavbu obdélného půdorysu se sedlovou, po stranách zvalbenou střechou. Kromě zachovaného hambalkového krovu z ručně opracovaného dřeva s kolíkovými spoji dům zahrnuje nemalou řadu historických uměleckořemeslných prvků. Při západní straně farního dvora se nachází objekt chlévů a stájí, na jižní straně pak zděná patrová stodola pocházející přibližně z 30. let 20. století.

Co vše se dosud podařilo obnovit?
Proces obnovy bude dlouhodobý. Zatím se podařilo uklidit veškeré pozemky, vyvezli jsme z farního areálu 16 tun odpadu. Podařilo se obnovit střechu jednoho hospodářského stavení – holubníku. Došlo k celkové rekultivaci sadu s novou výsadbou původních starých odrůd ovocných stromů. Vyčistili jsme studnu a renovací prochází momentálně místnosti v přízemí a prvním patře. Během vyklízecích prací v přízemí byly objeveny například relikty lícového zdiva starší zdi a nálezy zlomků keramiky s nejstaršími nálezy datovanými do 13. století, které byly předány k dalšímu prozkoumání a odborné dokumentaci.

Jaké práce vás čekají?
V plánu je pokračování obnovy místností nebo stavba keramických kamen a též archeologický průzkum farního nádvoří. V tomto roce bychom také rádi dokončili renovaci vstupních vrat.

Daří se na obnovu čerpat finanční příspěvky Ministerstva kultury?
V úvahu by přicházel příspěvek v rámci Programu záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury, o který jistě v budoucnu zažádáme. Dosud byly práce financovány z vlastních zdrojů.

Můžete našim čtenářům doporučit kvalitní řemeslníky nebo jiné profese jakkoliv se podílející na obnově?
Jmenoval bych například Antonína Kohucíka, který se výrazně zasloužil o obnovu holubníku.

Zastáváte dále funkci starosty obce, zmíníte plány do budoucna v této oblasti?
V lednu 2023 získala statut kulturní památky pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého od plzeňského sochaře Karla Legáta. Nyní tedy v Semněvicích máme vedle sebe ve vzájemné symbióze tři kulturní památky (faru, kostel sv. Jiří a sochu). Její stav však není dobrý a prioritně musíme zajistit její restaurování. Vzhledem k tomu, že před obcí stojí ale další velké finanční výzvy v podobě neřešené kanalizace apod., bude shánění finančních prostředků na záchranu sochy o něco složitější, ale doufám, že se jednou opravené sochy dožiju.

Další informace naleznete na FACEBOOKU.